10.

2K 83 14
                                    

Momentálně se nacházíme někde za Dvorem. Bolest pomalu ustupuje, ale vím, že se vrátí a jestli mám podstoupit výslech vedený Albym budu léky nutně potřebovat. Newt se přede mnou zastaví, a tak udělám totéž.

,,Tak tady to je." řekne bez emocí. Až doteď jsem si nevšimla, jak to tu smrdí.
,,Díky." přejdu blíž k velkému kontejneru a stupnu si na špičky a porozhlédnu se, jestli nezahlednu mojí mikinu. Zahlednu ji skoro až vzadu. Natáhnu se po ní, ale trochu mi škubne v zádech, a tak ruku stáhnu zpátky k sobě.
,,Neváhej požádat o pomoc." uchechtne se Newt.
,,Zvládnu to." řeknu tvrdohlavě. Začnu se po mikině znovu natahovat, ale náhle mi zmizí z dohledu, když jí něčí ruka vytáhne a po pár sekundách hodí zase zpátky. Podívám se zlostně na Newta.
,,Říkám, že to zvládnu!" jen protočí očima.
,,A já na tohle nemám celej den." řekne úsečně.
,,Však si jdi, já nepotřebuju pomoct!" znovu se uchechtne, už mi to začíná lízt krkem. ,,Ne od něho jako jsi ty." dodám a založím si ruce.
,,Jako jsem já?" zeptá se ohromeně.
,,Jo. Chvíli jsi milej, pak nepříjemnej, pak povýšenej. Nebo se chováš jak arogantní blbec." zamračí se na mě a udělá krok vpřed.
,,Co si o sobě vůbec myslíš? Jsi jenom malá holka, která tady dělá jenom zmatek." přistoupí o další krok blíž, takže teď od sebe stojíme sotva 10 cm.
,,A když seš tak chytrá, tak si ty prášky najdi sama." řekne a krabičku s léky hodí zpátky do kontejneru. Překvapeně na něj hledím. Jak tohle mohl udělat?
,,Jsi úplně stejnej jako Gally." nasupeně se otočím k odchodu.
,,Scar, počkej..." uslyším za sebou, ale to mě nezastaví a mířím si to zpátky na Plac.

Při mé smůle, mě hned, co vyjdu z lesa odchytne Alby s tím, že začíná můj výslech. Nezbývá mi nic jiného, než jít s ním. Následuju ho do lesa k budově, kde pořádají svoje slavná zasedání. Nemám z toho dobrý pocit, ale to už Alby otevírá dveře do dřevěného domku. Popostrčí mě dovnitř a všechny pohledy se obrátí na mojí osobu.
Alby mě dovede do prostřed místnosti, kde mám přichystanou židli. Jen co na ní dopadnu vejde do místnosti Newt s Minhem.

,,Jsme všichni, takže tohle shromáždění prohlašuji za zahájené. Scarlett vyslechli jsme si verzi Gallyho, toho co se stalo. Řekl nám, že jsi ho vyprovokovala takže to byla částečně i tvoje vina. Je to pravda?"
,,Ehm..." podívám se automaticky na Newta. Ano jsem na něj naštvaná, ale on přesně věděl o co Albymu jde. Zavrtí hlavou doleva a doprava. Nechce aby lhala, jenže pak se podívám na Albyho a radši zalžu.
,,Ano je to pravda." Alby se usměje, ale jen krátce, a pokýve hlavou. Otočí se na ostatní
,,Chci od vás slyšet jaké navrhujete tresty jak už pro Gallyho tak pro Scarlett. Začni ty Winstone." pobídne všechny.

Všichni postupně řeknou svůj názor. Nakonec se shodli na tom, že Gally bude dva dny v díře bez jídla a já pouze jeden. Nejdříve se navrhovaly dva dny pro oba, ale Minho navrhl jeden den a argumentoval tím co slyšel v lese, když mě zachránili. Newt se moc nevyjadřoval jen přikývl, že souhlasí s Minhem a pak odešel.

Nakonec mi položili pár otázek na můj život před labyrintem. Rozhodnu se ale že si své pomatené sny nechám radši ještě pro sebe. ,,Ne, nic si nepamatuju. Jen svoje jméno. Nic víc." Alby si mě změří pohledem. Nevěří mi, ale dneska částečně vyhrál, tak mi dá pokoj. Pro teď.
,,Fajn. Můžeš jít. Večer se pro tebe někdo staví a půjdeš si odpykat svůj trest. Zítra tě vystřídá Gally." přikývnu a vstanu z židle.

Mám v plánu jít na ošetřovnu, když tam teď pracuju, ale po cestě mě dožene Pánvička.
,,Proč jsi neřekla pravdu?" zeptá se okamžitě.
,,Je to tak pro všechny lepší. Věř mi."
,,Já ti věřím, jen to nechápu." povzdechne si.
,,Víš není lehký být jediná holka na místě plném kluků." smutně se na mě podívá. Jen nad tím mávnu rukou a dál to nerozebírám.

Celou cestu do Dvora prokecáme, a pak se to stane. Před náma se objeví Gally. Z čista jasna.

,,Ahoj princezno. Můžu s tebou na chvíli mluvit? Osamotě." změří si Pánvičku pohledem.
,,Myslím, že asi ne." odpoví za mě můj kamárád.
,,Jsi snad její mluvčí? Ne! Takže ať se rozhodne sama." oba se podívají mým směrem. Asi mi uplně přeskočilo.
,,Pak se za tebou stavím Pánvičko." asi ho hodně šokuju, protože ani po půl minutě se nehne z místa.
,,Tak odpal Pánev." ten se ale podívá někam za mě. Podívám se tím směrem taky. Newt. Míří si to rovnou k nám. Když se otočím zpátky, Pánvička tam už není.

Než se stihnu vzpamatovat. Gally mě popadne za paži a táhne mě směrem ke Dvoru a po cestě se mi svěří, co má na srdci.
,,Tak hele, teď dobře poslouchej. Nežeru ti to. Jestli si myslíš, že když jsi mě teď zachránila od vyhnanství, že se tím něco mění, tak se pleteš. Něco mi na tobě nesedí. Už jsem tě před tím viděl. S Tvůrci. A já příjdu na to proč jsi tu. Podle mě to není náhoda. Začalo to s Taylor... " někdo mě chytne za druhou ruku a škubne s ní tak prudce, že mě Gally pustí. Překvapí ho to tak, že ztratí řeč.
,,Co to děláš Gally?" Newt si stoupne přede mě, ale stále mě drží za předloktí. Radši ani nedutám.
,,Bavím se tady s princeznou. Máš s tím snad problém?" výštěkne Gally.
,,Jo mám. Možná jsi Albyho a ostatní přesvěčil, že jsi nevinej. Možná jsi donutil i Scar, aby nic neřekla. Ale já a Minho známe pravdu. Slyšeli jsme tě. Takže tě varuju. Jestli na ní jenom sáhneš, tak mi do frase věř, že mi nějaký pravidla nezabrání v tom, abych si to s tebou vyřídil."
,,Děláš velkou chybu, že jí věříš. Dopadne to stejně jako s tou děvkou Taylor. To zas věř ty mě." Gally po mě hodí další ze svých vražedných pohledů a pak prostě odejde.

Newt se na mě konečně otočí. ,,Jestli čekáš na poděkování, tak to se asi nedočkáš." založím si ruce, aby pochopil, že to myslím vážně.
,,Omlouvám se." moje obočí vystřelí snad až do nebe. Newt se tomu začne smát.
,,Ty se omlouváš mě? Druhý ve velení se někdy omlouvá?" Newt se jen ušklíbne.
,,Vím, že jsem to ráno přehnal. Na." podá mi krabičku s léky. ,,Radši se neptej. Prostě jsem je vyhrabal. Moc mě to mrzí Scar."
,,Odpouštím ti a děkuju. Za léky i za Gallyho. Ale už mi nikdy neříkej Scar. A to mi věř, že mi žádny pravidla nezabrání v tom, abych ti nakopala prdel, jestli mi tak ještě někdy řekneš." usměju se na něj a on se začne smát.
,,Jasně chápu. Tak se měj Scar." rozeběhne se radši rychle pryč. Chci se za ním rozeběhnout. Dohnala bych ho raz dva, kvůli jeho noze. Měla bych se ho zeptat co se mu stalo. No to je jedno. Chci se tedy za ním vydat, ale v tom mě zavolá Jeff.
,,Práce volá, holčičko!"

Scarlett ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat