Scarlett ✔️

35.

Všichni si uleví, když ráno vysvitne Slunce a Rmuti si zalezou do svých děr v Labyrintu. Během noci zemřelo dobrých 15 lidí. Celej Dvůr i celkově Plac je vzhůru nohama, nikdo neví, co dělat. Navíc Alby byl znovu pobodanej a Jeff s Clintem si nemyslí, že mu protilátka zabere znovu. Celkem bylo pobodaných 5 lidí včetně Albyho a sebe nepočítám, jelikož noc přežilo jenom 5 injekcí a 6. se roztříštila a vsákla do Minhova batohu.
Zatím mi nic není, protože to byl jenom škrábanec, ale nevidím to nějak nadějně.
,,Scarlett!" dojde ke mně Jeff, kterej právě míří na Radu. Chtějí rozhodnout zda dneska nadobro opustíme Labyrint.
,,Jdi prosím pomoct Clintovi s těma pobodanýma." přikývnu a rovnou se vydám na provizorní medinu.

,,Clinte? Kde mám začít?" mávne na mě a podá mi 2 injekce.
,,Ještě tihle dva." ukáže na dvě lůžka. Přikývnu a hned se dám do práce. Nezaváhám ani na vteřinu, žebych injekci použila sama.

Za hodinu se všichni začnou lepšit. Ještě pár hodin spánku a budou jako rybky. Na chvíli si odskočím k sobě do pokoje, abych si prohlídla moje břicho. Lehce to pobolívá, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Triko stáhnu a vydám se zpět. V půlce cesty mě však zastihne Chuck.
,,Scarlett! Za 5 minut je sraz v Jídelně! Newt oznámí, co se bude dít." oznámí mi a beží to říct dál.

Ani se neobtěžuju vracet na medinu. Vydám se rovnou do Jídelny. Už se tu shromáždilo celkem dost lidí. Opřu se vzadu o zeď a čekám.
Po chvilce se ke mě připojí Chuck.
,,Ještě jednou díky za záchranu!" podívám se na něj dolů a usměju se.
,,Není za nic, Chucky!"
,,Ahoj." objeví se vedle Chucka, Theresa. Taky se na ní usměju na pozdrav.
,,Jak je? Vzpomněla jsi si už na něco?" zavrtí hlavou.
,,Věřím vám, že mi říkáte pravdu, ale nic z toho, co se stalo, si nepamatuju." odpoví. Na něco si vzpomenu. Vytáhnu si z kapsy kus papíru.
,,Nevíš,co znamená tohle?" převezme si ode mě papír a přečte si ho.
,,Ona je poslední? Jako já?" přikývnu.
,,Nemám nejmenší tušení, promiň." mávnu nad tím.
,,Na tom už asi nezáleží." obě se pousmějem.

,,Dobře, všichni! Poslouchejte!" vejdou do místnosti všichni kápové. Postaví se do řady vedle sebe před výdejní pult.
,,Včera ráno se dva naši běžci vydali do Labyrintu s určitým posláním.." zavřu oči a zavrtím hlavou. Proč to do frase natahuje?
,,..Abych to shrnul Scarlett s Minhem našli cestu ven!" vyloží karty Newt. Okamžitě se strhne povyk.
,,Ty jsi byla včera v Labyrintu!?" vykřikne na mě Chuck.
,,Ty jsi mi lhala Scarlett!" otočí se a začne si protlačovat cestu ven.
,,Chucku!" vydám se za ním. Chápu že je naštvanej. Já bych byla taky, ale slíbila jsem to Newtovi a Albymu.

Než vyjdu ze dveří, otočím se na Newta. Můj pohled zachytí a omluvně se na mě podívá. Udělá krok vpřed, ale Minho ho zatáhne zpět a pokýve mu k davu.
,,To není vše!" dál už neposlouchám a vydám se najít Chucka.

,,Chucku!" zavolám.
,,Scarlett!" doběhne za mnou Newt.
,,Jo?" otočím se na něj.
,,Už jsem to oznámil ostatním, ale ty jsi odešla dřív." zamračím se nechápavě.
,,Oznámil co?" popoženu ho. Na tohle nemám čas.
,,Odhlasovali jsme tě jako novýho kápa běžců!" řekne radostně.
,,Cože jste!?" řeknu šokovaně.
,, Ty nejsi ráda? Přece jen jsi našla cestu ven!" pohladí mě po ramenech. Já však ucuknu.
,,Promiň Newte ale já nechci být kápo a ani nebudu! Minho je dobrej!" vykřiknu na něj. Nechápe mé chování, a tak se pokusí udělat krok vpřed, ale já zavrtím hlavou a ustoupím.
,,Newte nevíme naprosto nic, co se skrývá za Labyrintem. Nevíme co se stane až se dostaneme ven! Možná se rozdělíme a už se v životě neuvidíme! A proto kápo zůstane Minho! Bez diskuze!" řeknu na jeden nádech, když skončím uvědomím si, co jsem právě udělala. A to i Newt.
,,Ty.. ty se se mnou rozcházíš?" vidím jak mu radost vypršela z tváře. Bolí mě ho takhle vidět, bohužel to není poprvé a není to poprvé, co jsem to způsobila já.
,,Ano." zavřu oči a otočím se na odchod.
,,Scar, jestli teď odejdeš... Odcházíš nadobro, já už takhle dál nemůžu! Jestli odejdeš tak je konec!" skápne mi slza z tváře. Musím to udělat. Umírám. Náš rozchod ho bude bolet míň než má smrt. Přes rozchod se přenese. Chci ho ušetřit, aby si tím prošel znovu. Stejně jako u Taylor.
Otočím se na něj. Taky mu pár slz ukáplo.
,,Není konec, Newte! Dostanu nás z Labyrintu, a pak už se nikdy neuvidíme." uzavřu konverzaci a odejdu. Měla jsem v plánu jít hledat Chucka, ale nemám na to energii. Vlastně nemám energii na nic. Zalezu si do svýho pokoje a začnu brečet. Dojdu k posteli a vytáhnu z pod polštáře fotku, kterou jsem našla v Thomasově batohu. To mě samozřejmě rozbrečí ještě víc. Pravděpodobě ho už neuvidím. Najdu cestu ven z tohohle propadenýho místa, a pak se nechám pobodat Rmutem. Když si zrovna začnu myslet, že můžu být s Newtem. Mužu s ním být šťastná. Není to fér.
Nakonec se seberu ze země. Není čas se litovat. Musíme naplánovat náš útěk.

,,Minho!?" zakřičím před mapovacím domkem. Vím že je uvnitř a vím, že je tam i Newt, kterému se chci vyhnout.
,,Lettie?" vykoukne ven.
,,Musím s tebou něco probrat!" vydám se hlouběji do lesa a doufám že mě následuje.
,,Jo?" zastaví mě.
,,Jestli jde o ten rozchod? Nic mi do toho není!" zatřepu hlavou. Otočím se k němu čelem.
,,Jde o jeho důvod." chytnu se za triko a začnu ho vytahovat nahoru.
,,Ou, ou. Lettie!" zakryje si oči rukou. Dojdu k němu a ruce mu strhnu.
,,Nebuď jak malej Minho!" donutím ho podívat se dolů a sleduju jeho změnu emocí.
,,Ty.." stáhnu si triko dolů.
,,Proto jsi se rozešla s Newtem!?" založím si ruce na hrudi a přikývnu.
,,Zbláznila jsi se!? Proč si nepíchneš protilátku!?" začne se divit a rozhazovat rukama.
,,Už žádná není Minho! Všechny jsme použili na ostatní." vysvětlím.
,,Proč jsi nic neřekla!?" podívá se na mě zoufale, protože mu dochází, co tohle znamená.
,,Myslela jsem si, že to nic není. Jen škrábanec!" taky rozhodím rukama. Přijde ke mě blíž.
,,Ne! Věděla jsi že by jsme tě nenechali zemřít, proto jsi se ujistila, že se všichni vyléčí předtím, než nám to řekneš!" skloním pohled.
,,Prakticky jsem to řekla jen tobě." ujasním mu.
,,Newt to neví!?" zavrtí nade mnou hlavou.
,,Ne a taky se to nedozví! Minho přišla jsem ti to říct jen z důvodu, že pouze my dva známe cestu ven. Jestli to nezvládnu do té doby budeš je muset vyvést ven ty!" vysvětlím mu.
,,Tohle je moc, Scarlett! I na tebe.." setře si slzu, která mu stekla po tváři a odejde pryč. Zhluboka se nadechnu.
,,Do frase!" kopnu do kamene a rozejdu se na medinu.

Na medině bohužel narazím na Newta. Podívá se na mě s výrazem, který nikdy nezapomenu. Podívám se na postel před něj a zjistím, že Alby podlehl svým zraněním. Zavřu na moment oči.
Natáhnu se po Newtovi. Stoupnu si na špičky a obejmu ho. On mě okamžitě taky a zaboří si hlavu do mých rozpuštěných vlasů. Sice je mezi náma konec, ale nemohla jsem odolat.

Kolem 3. to oznámí všem ostatním a oficiálně se stane hlavním kápem.
,,Teď si dojděte sbalit nejnutnější věci! Za 10 minut opouštíme tohle místo!" bez dalšího se vydá ven z Jídelny. Ustaraně se na něj s Minhem podíváme.
,,Už chápeš proč nechci, aby veděl, že umírám?" Minho na mě otočí svůj pohled.
,,Chápu. Ale Newt si to zaslouží vědět." zavrtím hlavou.
,,Podívej co mu udělala smrt Taylor a Albyho?" nečekám na to odpověď jelikož je to řečnická otázka, ale Minho mi ji stejně poskytne.
,,A podívej, co mu udělala smrt Taylor a Albyho, když se ani nemohl rozloučit!?" zavrčí na mě.
,,Ani se nemusí dozvědět, že jsem mrtvá! Zmizím dřív než se to stane." dám se na odchod.
,,Já to ale vědět budu!" do frase. Nechci věci ještě víc zhoršit, proto pokračuji v chůzi dál a neotáčím se.