11.chapter ♠ Překvapení

5.6K 390 8
                                    

Stála jsem před svojí skříní a rozhodovala se, co si vezmu. Musím uznat, že mám hodně oblečení, ale pro rande s Derekem musím mít něco extra.

Nakonec jsem si vzala črné večerní šaty, které mi sahaly nad kolena. Vlasy jsem si dala na jednu stranu a lehce jsem se namalovala.

,,Tak se mějte hezky!" řekla jsem rodičům a šla se obout.

,,Kam vlastně jdete?" zeptal se táta.

,,To já nevím. Má to být prý překvapení." usmála jsem se a z botníku jsem si vytáhla černé podpatky.

Najednou někdo zaťukal na dveře. Otevřela jsem a za dveřmi uviděla Dereka. Měl na sobě krásný oblek.

,,Ahoj." pozdravila jsem ho.

,,Ahoj. Vypadáš nádherně." řekl a prohlídl si mě.

,,To ty taky." usmála jsem se.

Táta si za mnou hlasitě odkašlal.

,,Dobrý večer, pane Montgomery." pozdraví Derek mého tátu.

,,Dobrý." řekne táta a trošku se mračí.

,,Můžeme?" zeptám se Dereka.

,,Jasně."

,,Ať je Melisa do jedenácti doma." řekne táta, až jde z něho strach.

,,Klidně přijeďte zptátky až před půlnocí." vynoří se najednou v hale máma. ,,Ahoj Dereku." usměje se na něho.

,,Dobrý večer, paní Montgomeriová." oplatí jí usměv Derek.

,,Tak my už půjdeme." řeknu nakonec a vytlačím Dereka ven. ,,Moc se omlouvám." řeknu mu, když jsme před domem.

,,Za co? Tvoji rodiče jsou výborní."

,,Tak kam jedem?" zeptám se zvědavě.

,,Pojď." řekne a chytí mě za ruku. Potom nasedneme do jeho krásného auta a jedeme někam. Nemám vůbec tušení kam, ale je mi to jedno, protože jsem s ním.

**********

Asi po dvaceti minutách zastaví Derek na nějakém lesním parkovišti. Vystoupí, oběhne auto a pomůže mi vystoupit.

,,Kde to jsme?" zeptám se.

,,Uvidíš." usměje se tajemě.

Chvíli jdeme po malé cestičce z kamínků. Potom si všimnu, že před námi je krásný bílí altánek, který je pokrytý světélky a růžemi.

,,Pání! To je nádhera!" vydechnu.

,,Líbí se ti to?" zeptá se Derek a vede mě za ruku do altánku.

Je tam prostřený stůl, na kterém je připravená večeře. Derek mi odsune židli, abych se mohla posadit a potom si sedne naproti mě.

,,Můžu se tě na něco zeptat?" zeptám se Dereka, když dojíme.

,,Na co chceš."

,,Proč, když jsme se poznali si byl takový bručoun a teď si strašně fajn? A taky se už směješ."

,,Možná, že dřív jsem neměl důvod se smát. Od té doby, co mi umřela celá rodina, tak jsem se nesmál, ale teď je to jiné."

,,A v čem?" zeptám se.

,,Protože jsem poznal jednu holku jménem Melisa Montgomeriová, která mě nutí se smát." řekne a podívá se mi do očí.

Nemám slov. Trochu mi spadne čelist, protože tohle mě opravdu udivilo.

,,To-to myslíš vážně?" vykoktám.

,,No jasně." usměje se. ,,Nechceš si zatančit?" zeptá se.

,,Vždyť tu nehraje hudba."

Derek vstane a odněku vyndá rádio. Dá do něho cédečko a pustí ho. Rozehraje se nádherná hudba.

,,Smím prosit?" zeptá se a podá mi ruku.

Jen se usměju a chytím se jeho ruky. Přitáhne si mě k sobě a dám mi ruce kolem pasu. Já mu dám ruce na ramena.

Houpeme se do rytmu hudby a díváme se tomu druhému do očí. Už jsem se zmiňovala, že Derek má nejhezčí oči, které jsem, kdy viděla?

Najednou se k sobě začneme přibližovat. Naše rty se skoro dotýkají a potom... potom se políbíme. Ano! Já se políbila s Derekem! Nemá užasné jen oči, ale i rty.

,,Už by jsme měli jít, pokud nechceš, aby mě tvůj táta zabil, že jsem tě nepřivedl do půlnoci." řekne Derek, když se od sebe odtrhneme.

Ani jsem si neuvědomila, že už je skoro půlnoc. Když jsem s Derekem, tak čas nevnímám.

,,Jo, jasně musíme jít."

**********

Když přijedeme před dům, zase hned nevystoupím.

,,Děkuji za krásný večer." řeknu.

,,To já děkuji tobě." usměje se.

,,Tak, hezkou noc." řeknu nakonec.

Když chci vystoupit, tak mě ještě chytne za paži a přitáhne si mě k sobě. Potom mě ještě jednou políbí.

,,Tak co? Byla to jen kamarádská schůzka?" řekne nakonec a mrkne na mě.

My Wolf LoveKde žijí příběhy. Začni objevovat