My Wolf Love

13.chapter ♠ Who are you?

Asi jsem opravdu pitomá. Jsem pitomá proto, že jsem se vůbec s Derekem skamarádila i když Tyler říkal, ať to nedělám.

Jsem pitomá proto, protože jsem se s Derekem líbala. Jsem pitomá, protože jsem se do něho vůbec zamilovala.

Ale jsem pitomá hlavně proto, protože po zjištění, co je Derek (asi) zač, jsem se vydala do lesa a mám v plánu s ním mluvit.

Nevím, jak mě to vůbec napadlo, když je to seriový vrah a nevíc nebezpečný vlkodlak, ale prostě jsem se vydala do lesa.

V kapse mám jen nůž se stříbrnou čepelí, která mi kdyžtak poslouží jako zbraň. Pokud knihy nelžou, tak stříbro je pro vlkodlaky nebezpečné a může je i zabít.

Po pr minutách se mezi stromy objevil Derekův dům (nebo spíš, co z něho zbylo). Potichu jsem k němu došla a ještě potišeji vešla dovnitř.

,,Ahoj Mel! Co tady děláš?" usmál se a chtěl mě políbit, ale já ucukla a ještě jsem o krok couvla. ,,Děje se něco?" zeptal se.

,,K-Kdo jsi?" vykoktala jsem a uvědomila si, že se Dereka bojím.

,,Cože?" zeptá se zmateně.

,,Co jsi zač?" zopakuju mojí otázku v trochu jiném provedení.

,,O čem to mluvíš?" řekne a vypadá nervózně.

,,Ty moc dobře víš o čem! Ty jsi vlkodlak a k tomu ještě vrah! Zabil jsi ty tři nevinný lidi!" kříčím na něho.

,,Mel." řekne a udělá krok ke mě, ale já zase couvnu.

,,Nepřibližuj se ke mě! Ty... Ty psychopatickej vrahu!"

,,Meliso, nech si to vysvětlit!" řekne trochu nahlas a zase udělá krok do předu.

Já udělám další do zadu, ale narazím na zeď. Teď už nemám kam utéct. Vytáhnu z kapsy nůž a namířím ho na něj.

,,Co mi chceš vysvětlovat?! To, že si hraješ, že ti na mě záleží a přitom se mě chystáš zabít?"

,,Meliso, pološ ten nůž." řekne.

,,Ne! Je to jediná zbraň, co mám, když se mě pokusíš zabít!" křiknu na něho rozzuřeně. Teď už se tolik nebojím. Převládá ve mě vztek.

,,Meliso! Já bych ti nikdy neublížil a ani nikomu jinýmu! Já ty lidi nezabil!" začne křičet.

,,Cože?" zeptám se zmateně.

,,Jsem sice vlkodlak, ale já je nezabil!" řekne znovu.

Podívám se mu do očí a vypadá to, že mluví pravdu.

,,Ale kdo teda?"

,,Všechno ti vysvětlím. Řeknu ti všechno, co budeš chtít vědět. Ten nůž můžeš dát dolů." řekne.

Schovám nůž zpátky do kapsy a čekám, co bude dál.

,,Chci vědět všechno." řeknu a už nekřičím.

,,Dobře. Pojď si sednout." řekne Derek a vede mě do obýváku nebo co to je. Posadí se na gauč (který vypadá, že je nový) a ukáže mi, ať si sednu vedle něho. Já si ale sednu na křeslo naproti němu.

,,Tak kde mám začít?" zeptá se.

,,Jak si se stal vlkodlakem?"

,,Narodil jsem se jako vlkodlak. Skoro celá moje rodina byli vlkodlaci."

,,A je pravda všechno, co nám říkal Henken na angličtině?" zeptám se a nezpouštím ho z očí.

,,Jo. Všechno. Ani se nedivím, že jsi přišla na to, že já jsem vlkodlak." jemě se usměje.

,,Dala jsem si dvě a dvě dohromady. Ta bouračka, jak se ti nic nestalo, to jak si mě zachránil před tím autem a... A další."

,,Kdo to všechno ví?" zeptá se pro změnu on.

,,Jen já. Ještě si mi neřekl, kdo zabíjí ty lidi, když né ty."

,,Je tu ještě nějaký vlkodlak a zdá se, že je agresivnější." řekne a podívá se na svoje boty, aby nemusel koukat na mě.

,,Cože?" vypadám vyděšeně. ,,Ještě jeden?"

Derek se na mě podívá a přikývne. ,,Snažím se ho už dlouho najít a zabít."

,,Ale jak to, že zabíjí i když není úplněk? Vždyť se měníte ve vlky jen při úplňku."

,,Není to tak úplně pravda. Při úplňku se hodně vlkodlaků neovládá a zabíjí vše, co se hýbe. Ale ve vlkodlaky se můžeme promněnit i když není úplněk." vysvětlí mi Derek.

,,Aha."

,,Chci tě o něco poprosit." řekne a podívá se mi do očí. ,,Nech si to, že jsem vlkodlak pro sebe. Nikomu to nesmíš říct. Ani Emily, Tylerovi nebo rodičům."

,,Proč?"

,,Protože existují lovci, kteří nás vlkodlaky loví a zabíjejí. Víš vůbec, proč zemřela moje rodina?" zeptá se mě.

,,Ne." zakroutím hlavou.

,,Tenhle dům podpálili lovci. Zemřela mi celá rodina. Lovce nezajímalo, že polovina rodiny byli normální lidé, prostě to tu polili benzínem a nechali mojí rodinu shořet za živa."

,,To je mi líto." řekla jsem smutně a sklopila pohled do země.

,,Nemusí ti to být líto. Stačí, když si to necháš pro sebe, aby po mě taky nešli."

,,Dobře, ale ty mi taky něco slíbíš." řeknu a podívám se na něho.

,,Co?" zeptá se.

,,Ve škole a ani nikde jinde si mě nebudeš všímat. A mých přátelů taky ne. Je mi jedno, co se stalo, ale já chci žít normální život. Chci jít na maturitní ples, udělat maturitu, jít na vysokou a prostě být normální. Nechci se zaplétat s vlkodlaky."

Nechápu, jak jsem to dokázala říct, aniž by mi tekly slzy. Je to zvláštní, ale já ho pořád miluju.

,,Dobře, jak chceš." řekne a odvrátí pohled.

,,Zbohem Dereku." řeknu a odejdu rychle z jeho domu.