My Wolf Love

22.chapter ♠ Normální učitel?

O MĚSÍC POZDĚJI

,,Gratuluji! Přežila jsi další úplněk a neproměnila jsi se." pochválil mě Derek ráno před školou.

Ano. Už je to měsíc od mého prvního úplňku, co jsem vlkodlak. Hodně věcí se změnilo. Já a Derek jsme se dali zase dohromady a máme spolu úžasný vztah. Další, co se změnilo je, že Tyler změnil názor na Dereka, už ho bere jako super kámoše. Zatím to vypadá, že vše se vrací do starýc kolejí. Počkat, vlastně do lespších kolejích.

,,To víš, když mám tak dobrýho trenéra." řekla jsem a dala mu pusu.

,,Ahoj hrdličky!" pozdravila nás Emily, která právě přišla s Tylerem. Objala jsem jí a kluci si kamarádsky plácli.

Najednou zazvonilo a my jsme rychle spěchali do školy, aby jsme si stihli připravit.

**********

,,Slečno Montgomeriová! Dostavte se prosím i s panem Haleem po hodině ke mě do kabinetu. Mám něco ohledně toho vašeho projektu." řekl učitel Henken při hodnině angličtiny.

,,Jistě." řekla jsem a nervózně se usmála.

Co sakra má? Ten projek jsme odevzdávali před děmi nebo třemi měsíci, co se děje, že to vytahuje teď?

Bohužel nám nezbývalo nic jiného než tam po hodině zajít.

,,Co myslíš, že chce?" zeptala jsem se.

,,Asi se mu nelíbí moje podání Romea." zasmál se Derek.

,,Asi." řekla jsem a zaklepala na dveře.

,,Dále!" ovalo se zevnitř. Otevřela jsem dveře a vstoupila. Za mnou šel Derek.

,,Dobrý den." pozdravili jsme jednohlasně.

,,Dobrý, posaďte se." usmál se Henken. Zdá se mi to nebo je nějaký moc hodný?

,,Tak co je s naším projektem?" zeptal se Derek s úsměvem.

,,S váším projektem nic." řekl Henken

,,Tak co tady děláme?" zeptala jsem se.

,,Chci vás varovat. Vím, co jste zač a vůbec se mi to nelíbí." odpověděl Henken. Stuhnula jsem a vypadalo to, že Derek taky.

,,Kdo jste?" zeptal se Derek.

,,Pane Hale, vy takový chytrý muž to neví?" zasmál se Henken. ,,Jsem lovec vlkodlaků."

,,Panebože." řekla jsem nahlas i když jsem nechtěla.

,,Bohužel v našic loveckých zákonech je, že nesmíme ublížit dětem a vzhledem k tomu, že tady slečna Montgomeriová není plnoletá, tak jí ublížit nemůžu, ale co vy pane Hale?"

Viděla jsem, jak Derek má ruce v pěst. Chtila jsem ho za ruku a jemě se na něho usmála. Trochu se uklidnil.

,,Jen vás chci varovat. Jeden mrtví člověk, který bude napaden "zvířetem" a je po vás, nehledě na to, že jste děti." Henken se teď tvářil dost drsně. Šel z něj strach. ,,A teď jděte a pilně se učte." usmál se a potom se začal něčemu věnovat. Postě normální učitel. Normální učitel s děsivým tajemstvím.

,,Co. To. Bylo?!" zeptala jsem se, když jsem se vzpamatovala.

Seděli jsme s Derekem venku na lavičkách a užívali si zbytek přestávky. Vlastně takhle jsme to spolu dělali až do dnes. Dnes jsme se vzpamatovávali z šoku. Náš učitel je lovec vlkodlaků a my jsme co? No vlkodlaci! Skvělé.

,,To bych taky rád věděl." řekl Derek.

,,Co to takhle někomu říct? Vždyť nám vyhrožoval!" rozčilovala jsem se.

,,Jasně! Pojďme hned teď na policii a řekneme jim: ,Dobrý den, jsme dva mladí vlkodlaci, kterým vyhrožuje jejich učitel, který je love vlkodlaků. Zatkněte ho!' To je opravdu bezvadný nápad." řekl ironicky. ,,Promiň. Takhle jsme to nemyslel." řekl, když viděl, že je mi to líto.

,,To je v pohodě. Nějak to zvládneme." řekla jsem a obejmula ho.