7.

938 55 3
                                    


........................................................................

Běželi jsme tentokrát i s Terezou dlouhou chodbou kde na jejím konci byly velké dveře nekspíš do velké garáže.

Za námi běžela ochranka společně s Jansonem. Doběhli jsme na konec chodby a já běžela k malé krabičce abych dveře otevřela kartičkou.

Přejela jsem kódem k snímači a nic.

Zusila jsem to znovu a nic.

Janson byl čím dál víc a Thomas na něj mířil zbraní.

,,Tak co je Jemie!?"

,,Nejde to! Je to zablokované !" Zkoušela jsem to pořád dokola ale pořád nic.

,, Vzdej to Thomasi." Promluvil Janson se spokojeným výrazem v obličeji a pomalu si přibližovali blíž a blíž.

,,Stůjte!" Křikl Thomas a vystřelil. Všichni jsme se lekli ale nikomu se nic nestalo.

,,Nemá to cenu Thomasi, dveře jsou zablokované a n-" Nestihl to říct protože v tom se začali obrovské dveře otevírat. Zpoza dveří vykoukl
Aris.

,,Pojďte honem!" Křikl a všichni začali lézt do kousek otevřené brány. Napoled jsem se podívala na Jansonův pohled ktery byl k nezaplacení.

Chytla jsem Thomase za paži a společně jsme vešli za onu bránu.

Běželi jsme rychle přes celé parkoviště k obrovské bráně která nás dělila od svobody.

Nepostřehla jsem jak ji Aris otevřel ale v tom jsme běželi pískem.

Na obličeji se mi vyklubal úsměv a studený vítr mi narážel do tváře.

Běželi jsme co nejrychleji pryč mimo dohled budovy. Já jsem se ale otočila a spatřila několik čtyřkolek ktere vyjíždí z garáží.

,,Lidi? Měli bychom si pohnout, hledají nás."

Po chvíli utíkání mě začaly bolet nohy a byla mi celkově zima.

,,Pojďte tady!" Křikl Thomas a my všichni jsme vběhli do nějaké staré budovy.

Budoucnost ~ Newt ~ Labyrint 2 Kde žijí příběhy. Začni objevovat