8.

900 57 3
                                    

Sešli jsme z hromady písku a měli jsme seskočit dolů z nějaké zdi, sledovala jsem ostatní a trochu zamrzla.

My jsme to vážně dokázali, už po 2.

,,Jemie?" Otočila jsem se na Newta ktery stál na zemi a natáhl ke mě ruku. Vzpomněla jsem si na tu divnou chvilku kdy jsme byli jen my dva... Co to mělo znamenat ?

Ruku jsem přijmula a s jeho pomocí seskočila dolů. Cítila jsem se trochu trapně a šlo vidět že on také.

Procházeli jsme budovou a svítili si na cestu baterkou.

,,Běžte se podívat po nějakém oblečení, já s Minhem se půjdeme podívat po generátoru."

Jak Thomas řekl, šla jsem do jedné chodby kde byly nějaké tašky. Jednu jsem otevřela a shodou okolností v něm byla zrovna moje velikost oblečení.

Místo tepláků jsem si navlekla volné černé legíny, šedé tričko a přes to přehodila celkem teplou šedou bundičku.

V bočních kapsách jsem našla hřeben a gumičku.

Jak je možné že je tady tolik věcí? V tom se budouvou ozval divný zvuk a světla se začala rozsvicovat.

Rychle jsem si teda rozčesala mé dlouhé vlasy a dala si je do vysokého culíku ve kterém mi stejně dosahovaly do půlky zad.

Vydala jsem se zpátky k Newtovi a Thereze kteří stáli uprostřed velké místnosti.

Všimla jsem se že na mě Newt upl svůj pohled a trochu znervozněla.

,,Je to tu divné." Prohodí Tereza a přijdou k nám Winston s Pánvičkou.

Budoucnost ~ Newt ~ Labyrint 2 Kde žijí příběhy. Začni objevovat