2.

1K 63 6
                                    

Přihodila jsem si přes sebe mikinu a rozpustila si vlasy. Nandala jsem si kapuci když v tom někdo zaklepal.

Trochu jsem se lekla a tak jsem si rychle sundala kapuci a šla otevřít.

Před dveřmi stál... Ale nekecej....

                            Newt

Otevřela jsem teda dveře a beze slova odešla zpátky k zrcadlu.

Newt vešel a zavřel za sebou.

,,Ahoj." Řekl a přišel ke mě. Já jsem ho ale nevnímala a kontrovala si obličej.

,,Jemie ty se mnou nemluvíš ?" Podívala jsem se na jeho odraz v zrcadle a povzdechla si.

,,Já s tebou? Nevím kdo tu se mnou nemluví." Prskla jsem a on se poškrábal na krku.

Měl na tobě úplé tričko a tepláky.

,,Jemie musíš pochopit že všichni jsme šťastní že už jsme volní... A nikdo nechce poslouchat ty tvé..."

,,Vidiny. Chápu."

Bože to tričko mu tak sekne.

,,Každopádně, kam se chystáš?" Prohlédl si mě od hlavy až k patě a já si nasadila kapuci.

,,Hledat důkazy."

Promnul si čelo a já se zasmála. Samozřejmě.

,,Jemie slib že budeš opatrná." Řekl něco co jsem vůbec nečekala a tak jsem se na něj otočila a on udělal krok ke mě. Trochu jsem znervózněla.

,,Ty detektivko." Oba jsme se zasmáli a v tom se místnotní ozvala rána.

Rychle jsem se podívala na šachtu ve které byl vysmáty Aris.

Usmála jsem se a chtěla jít za ním jenže mě Newt chytil za ruku.

,,Jemie ještě ti potřebuju něco říct." Podíval se mi do očí a já čekala co z něj vypadne.

,,Em. To počká, povinnost detektiva čeká." Zasmál se a mávl na Arise.

,,Dobře tak se uvidíme zítra. Dobrou." Přiběhla jsem k Arisovi a už pomalu lezla do šachty.

Budoucnost ~ Newt ~ Labyrint 2 Kde žijí příběhy. Začni objevovat