Still standing - HP AU

Kapitola 5. - Dračí známí

Zbýval jen den před prvním úkolem, kterým jak se teď Harry dozvěděl od Hagrida měli být draci.

Těsně před jednou v noci vpadl do Nebelvírské společenské místnosti pořád skrytý pod pláštěm neviditelnosti.

Hermioně se povedlo všechny odlákat pryč. Jen na pohovce teď pochrupovala Hailey Jonesová.
Věděla, že se tady má Harry se Siriusem sejít a chtěla se ujistit, že to všechno stihne a tak pro jistotu čekala ve společenské místnosti, aby v případě nouze se Siriusem promluvila ona místo něj.

Zdálo se však, že byla natolik vyčerpaná, že čekat nevydržela a Hermiona samozřejmě věděla, že se jí zbavovat nemusí.
Harry ji raději nebudil.
Nejen že si chtěl raději se svým kmotrem promluvit o samotě, ale taky si myslel, že by ji měl nechat pořádně vyspat.

Poslední dobou dostávala hodně zabrat v lektvarech a často se ve společenské místnosti krčila do půlnoci nad nějakým úkolem. Cedric Diggory jí teď už s nimi nepomáhal a to se na jejím výkonu hodně projevilo. A to že se spolu už nepřátelili, taky nebyla zrovna výhoda.

To co otiskli v Denním věštci, byl docela skandál.
Rita Holoubková z něj, Cedrica a Hailey udělala hloupý milostný trojúhelník. Jakmile se v jednom vydání Denního věštce vyžvanila o Harrym a jeho tragickém životním příběhu hned další vydání mělo na titulní stránce Hailey, jak stojí mezi dveřmi a všichni na ni hledí.
Dalo se říct že na Hailey Jonesovou - studentku šestého ročníku - Cedric Diggory koukal jako na obrázek. Rty se mu kroutily do úsměvu a v očích mu to jen jiskřilo. Sami se o tom můžete na fotografii na titulní straně přesvědčit!
Nebo to byla aspoň slova Rity Holoubkové na další straně. Na to jak popsala Harryho pohled, raději ani nechtěl sám myslet.
Důležité je jen to, že ta ženská je totálně mimo.

Prvně z něj a Hermiony dělala zamilovaný pár šprtů (díky Colina Creeveyho který jí podal tyhle zavádějící informace) a teď si vymýšlela tyhle hovadiny.
No prostě průšvih.

„Harry!" od krbu se ozval nakřáplý hlas.

Bylo to poprvé co slyšel Siriusův hlas od doby kdy mu pomohli s Hermionou a Hailey utéct před mozkomory.

V plamenech se teď objevila jeho tvář.
Vypadal mnohem lépe, než když se loučili. Byl ostříhaný, neměl tak vpadlé tváře a vypadal mnohem zdravěji.
Nezbavil se však toho otupělého uštvaného pohledu, který mu v očích zůstal z Azkabanu.

„Kdo to tam leží na pohovce? Přece jsem ti říkal, ať tu jsi sám!"

„To je jen Hailey. Zůstala tady, aby se ujistila, že stihnu dojít. Nechtěl jsem ji budit má to teď taky celkem těžký, Snape ji furt mučí nějakýma blbýma úkolama a ona tu pak vysedává do půlnoci, aby je dokončila. Kdysi jí s nimi pomáhal Cedric, ale nějak ošklivě se pohádali a už se spolu nebaví. To je ten kluk co je se mnou v turnaji a-"

„Viděl jsem fotky v Denním věštci Harry, nemusíš mi to vysvětlovat, jsme tady, abychom si promluvili o tobě. Jak se máš?"

„Mám ti opravdu co říct Siriusi." Zabědoval Harry a pak konečně spustil.

Řekl mu všechno.
Že se do poháru nepřihlásil, jak si z něho všichni na chodbách utahují ať už slovně nebo tím že nosí odznaky, které ho uráží, to jak na něj Ron žárlí a nebaví se s ním až po čerstvou informaci v podobě draků.

Sirius ho nechal celou dobu mluvit a hleděl na něj ustaraným pohledem.

„Poslyš Harry. Nemám moc času tak ti prvně řeknu to nejdůležitější. Dávej si pozor na Karkarova. Je nebezpečný. Býval Smrtijed a jestli bych si měl tipnout tak bych sázel že on je ten kdo hodil tvé jméno do ohnivého poháru."