Kapitola 7. - Druhý úkol

675 33 0
                                    

Chladné lednové nedělní dopoledne kdy jezero ještě stále zůstalo zamrzlé, se zdálo ideální k bruslení.
Hagrid venku přenášel obrovské klády a Tesák ho s hlasitým štěkotem doprovázel. 

Většina studentů se pokojně klouzala po hladkém povrchu a diskutovala o zítřejším vyučování no a pak tady byli Fred a George, kteří se skoro v podřepu hnali jako rakety. 

„Uhni hezounku!" zakřičel Fred a vrazil přímo do Cedrica v plné rychlosti, přičemž čapl Hailey za jednu ruku a George zase za tu druhou.

Zatímco Cedric na ledě balancoval, aby si nenabil nos, dvojčata už uháněla plnou parou vpřed a táhli za sebou Hailey, která na ledě stála poprvé a tak teď bez pochyb i Snape ve sborovně nebo McGonagallová ve své pracovně museli slyšet šílený jekot.
Hailey si však mohla klidně vyřvat hlasivky a jediné čeho tím dosáhla, bylo, že dvojčata zrychlily. Možná by to bylo i zábavné kdyby měla chvilku na to, aby se připravila na takovou rychlost ale s Fredem a Georgem jste nikdy nedostali chvilku na to chytit dech. 

Když už uvážili, že svou kamarádku potrápili dostatečně, začali přibrzďovat.
Teď už byli opravdu daleko od všech ostatních, takže většina studentů vypadala jako pouhé tečky v dálce. 

„Šťastnou cestu k pevnině!" George jí zasalutoval a vyrazil jako ohnivá střela za svým bratrem zpět k dalším studentům a Hailey tam jen tak nechali. 

„VY KRETÉNI! OKAMŽITĚ MI POMOŽTE ZPÁTKY!!" 

Jediná odezva, která se k ní donesla, byl veselý smích a pak už byla docela sama uprostřed jezera. 

Držet balanc zabralo veškerou koncentraci, která jí v ten moment zbyla, a když se snažila bruslit vpřed, docílila jen toho, že si málem rozbila koleno.
Zrovna když zaslechla zvuk, jak led škrábe o nože na bruslích a spatřila vysokou postavu se žluto-černou šálou kolem krku, jak se k ní rychle blíží, povedlo se jí lehce odrazit a popojet snad o dva centimetry. 

Cedric zabrzdil kousek před ní a podal jí obě ruce „V pořádku?" 

„Až jim večer naházím pijavice do postele, všechno bude naprosto v pořádku. Zmetci jedni..." držela se Cedrica jako klíště zatímco on bruslil pozpátku.

„Ochrana proti Weasleyovským žertíkům asi nebude všestranná." Cedric si hodil jeden volný konec šály znova kolem krku.

„Před nimi není nikdo nikdy v bezpečí. Pokud nejsi součástí jejich vtípků po organizační stránce tak jsi součástí taky... ale to už jsi oběť." 

Cedric se zasmál a trochu zrychlil tempo.

„Celkem ti to jde na to, že bruslíš poprvé." Pochválil ji.  

„Ještě mám pořád dost času vytvořit si k bruslení trauma díky nich." Kývla hlavou k dvojčatům, kteří teď kroužili kolem Angeliny a Katie Bellové. Ty ještě před chvílí závistivě sledovaly Fleur Delacourovou která předváděla piruety a sklízela ohromný potlesk od chlapeckých Bradavických řad.

„Žádné trauma si neuděláš. Bruslení ti půjde a budeš v něm dobrá tak jako ve všem ostatním co si zamaneš." 

„Mé Nebelvírské ego stoupá, raději utlum svou Mrzimorskou dobrotu." Radila mu, přičemž ho opět rozesmála. 

„Jak si přeješ." Řekl, pustil její ruku a začal bruslit směrem k zasněženému trávníku.

„Cože?! Ne! Takhle jsem to nemyslela!" Hailey začala mávat rukama jako strašák, který se na poli snaží odehnat ptactvo „Drž mě za ruku!" 

Still standing - HP AUKde žijí příběhy. Začni objevovat