Still standing - HP AU

Kapitola 2. - Ztráty a nálezy

Jako první bych klasicky chtěla úvést, že postavy nenáleží mě ale J. K. Rowlingové. Tohle je pouze fikce. Taky bych chtěla uvést na pravou míru, že jsem zatím přečetla první tři HP knihy za poslední dva týdny, tudíž pokud někde bude nějaká otřesná chyba v terminologii nebo něčem podobném, prosím omluvte mou neúplnou znalost (spousta věcí se mi motá kvůli toho jak rychle jsem knížky přečetla). Taky bych se chtěla ještě zmínit, že některé...věci v budoucích částech jsou pozměněné tak, aby seděly k příběhu a tak se nedivte pokud nějaké kouzlo nebo pravidlo bude mít trochu jiné znění nebo funkci. Je to přece jen AU. Vše co nebude nutno změnit kvůli tomu, aby příběh fungoval tak jak má zůstane stejně jako canon. Každý komentář nebo vote určitě podpoří!

Hailey se šouravým krokem motala po chodbách. Snažila se dostat do společenské místnosti své koleje, ale schody se rozhodly, že ji donutí obejít si skoro celou školu.

V některých učebnách se větralo a tak pokaždé nakoukla dovnitř, jestli se tam neděje něco zajímavého.

Doufala že brzy najde Harryho.
Chtěla se ho zeptat, jestli by s ní nechtěl zaskočit na chvíli k Hagridovi. Za tento školní rok se u něj ještě neobjevila a chtěla se ho zeptat, jak šly první dva měsíce v pozici učitele v Bradavicích.

„Hailey?" z jedné z otevřených učeben se ozval povědomý hlas „Co tady děláš? Myslel jsem, že na tento víkend byly naplánovány Prasinky."

Byl to profesor Lupin.
Seděl ve sborovně sám a na stole měl hned několik pergamenů popsaných odshora až dolů. Hrníček s čajem byl odsunut na kraji stolu a vypadalo to, že by se mohl převrhnout každou chvílí.

„Víte, jak jsem vám říkala, že mámu asi picne, pokud zjistí, že se nedaleko Bradavic potuloval Sirius Black?" zastavila se mezi dveřmi.

Lupin pootevřel ústa a vydal ze sebe pouhé „Áha."

„Jo," pokývala hlavou žačka. „Napsala profesorce McGonagallové aby mě nepouštěla nikam mimo pozemky školy. Takže sbohem Prasinky, sbohem zábavo, sbohem zážitky. Místo toho vítej nudo."

„Pokud se nudíš, můžeš mi tu dělat společnost. Už čtu snad dvacátou práci, kterou jsem zadal druhákům a třeťákům. Potřeboval bych se na chviličku soustředit na něco jiného." Nabídl jí mile. „Pokud ovšem nechceš, aby se tvá pověst náhodou ušpinila za přátelíčkování s učiteli. Naprosto bych to pochopil."

„Jakoby mi na něčem takovém záleželo." stáhla si ze zad brašnu, ve které tahala úkoly, kterých se ještě ani nedotkla a sedla si na židli postavenou přímo před Lupinovým stolem.

„Správný přístup." Pousmál se „A mimochodem nemyslím si, že tady na hradě by byla někdy nuda. Nikdy jsem se tady za svého studia nenudil."

„A byl jste tu někdy úplně sám? Bez kamarádů?"

„Neříkej, že tady nezbyl nikdo, s kým by ses nebavila. Přišlo mi, že nemáš problémy s tím najít si kamarády." Rafinovaně se vyhnul její otázce.

„No, z Nebelvíru tady zbyli jen prváci a druháci. Z vyšších ročníků nikdo. Dokonce ani Percy Weasley tady nezůstal, ale myslím si, že je to jenom protože je to první víkend kdy se do Prasinek může, potom už se na to vykašle. Jo a Harry!" vzpomněla si nakonec.

„No vidíš. Proč něco nepodnikneš s ním? Určitě se taky ukrutně nudí." navrhnul Lupin a posunul svůj šálek čaje dál od kraje stolu.

„To jsem taky měla v plánu, ale nemůžu ho nikde najít. Byla jsem na koleji, v knihovně a teď jsem se vracela zpět do společenské místnosti, jestli se tam náhodou už nevrátil, ale schodiště mě vypeklo." Hailey zbystřila na stole pootevřenou krabičku se sušenkami.