Still standing - HP AU

Kapitola 6. - Cedrikova pravda

Opět poměrně dlouhá část ale je to tak třeba. Pár zajímavých konfrontací a spousta postav tak snad bude kapitolka záživnější. Jdu tady jak ve stopách filmu tak i knížky.
Při korekci a přepisování jsem poslouchala nové album od Hozier "Wasteland, Baby!" které určitě doprovodí nějakou budoucí kapitolku, protože album je absolutně úžasné. Písnička, kterou jsem ovšem přidala k téhle kapitole, měla původně být už k té předešlé, ale příliš mi tam neseděla. Poslouchám ji většinu času, když se vyžívám v psaní CedricxHailey scén a celkem tu dynamiku jejich vztahu vystihuje, abych řekla pravdu tak snad se bude líbit. (Jinak k začátku téhle kapitoly je určitě nejvíce authentic pocit když si pustíte "Neville's Waltz" soundtrack z filmu)
Každý vote nebo komentář určitě potěší!

„Jelikož se Vánoční ples každým dnem blíží, svolala jsem vás zde, abych se ujistila, že naší škole neutrhnete ostudu." Pronesla profesorka McGonagallová upjatě „Jak jistě víte, náplní plesu není pouze slavnostní večeře ale také tanec!" 

Děvčata i chlapci začali brebentit, dokud ředitelka koleje nezvedla prst a utišila je. 

„Kolej Godrika Nebelvíra přinášela Bradavicím jedině čest a já nedovolím, abyste si na plese počínali jako banda pitomých potácivých paviánů!" 

„Zkuste tohle říct pětkrát rychleji." Zašeptal George Fredovi a Hailey, kteří se opírali o římsu okna.

„Pitomý potácivý pavián. Pitomý potácivý pavián. Pitový potám-sakra." Hailey šuškala přes snahy dvojčat, ale všichni tři dopadli stejně mizerně. 

Profesorka McGonagallová už dávno vzdala snahu oddělit trojici od sebe a tak i když teď všechna děvčata seděla naproti chlapcům, Hailey se tetelila štěstím vedle svých nejlepších kamarádů.

Profesorka dál povídala něco o labutích a lvech, přičemž jí neunikla nějaká Ronova jízlivá poznámka a tak ho vyzvala, aby vstal.
Harry ho poplácal po zádech, přičemž do něj strčil, aby na něj nemusela profesorka čekat. 

„Pane Filchi!" dala školníkovi pokyn a ten opatrně položil hrot na gramofonovou desku a začala se z něj linout jemná waltzová hudba. 

„Pane Weasley dejte mi ruku kolem pasu." Nakázala mu.

„Kam?" Ron ucukl.

„Kolem pasu přece." Profesorka ho netrpělivě vzala za paži a sama mu ji tam dala.

Fred zahvízdal, načež se Ron pokusil ukázat mu prostředníček, ale než to stihl, profesorka mu znovu přišpendlila ruku ke svému pasu.

„Raz, dva, tři. Raz, dva, tři." Odříkávala, jak s Ronem tančila. 

Dvojčata se šibalsky usmívala, pobrukovala si v rytmu hudby a napodobovala stejný tanec, který předváděli. 

„Kluci!" zašeptal Harry, aby upoutal jejich pozornost „Na tohle ho nenecháme nikdy zapomenout, že ne?" 

Fred a George si ani nemuseli vyměnit pohledy, aby mu jistě odpověděli „Nikdy." 

Harry se smíchy třásl na židli spolu se Seamusem a Deanem.

„Myslíte, že v každé koleji teď ředitel učí své žáky jak tančit? Dokážete si takhle představit Snapea?" šeptala Hailey.

Všichni tři si museli zacpat ústa rukou, aby nevybuchli v záchvatu smíchu nad představou jak Snape tančí s nějakou nebohou Zmijozelskou studentkou, vlaje za ním jeho černý plášť a mastné vlasy mu nadskakují při každém rychlém pohybu.