Still standing - HP AU

Kapitola 26. - Memento mori

Březen se chýlil rychlým tempem ke konci.
Volné chvíle Hailey trávila s dvojčaty, kdy připravovali obávaný narozeninový žert s pružinami – tento rok si vymysleli zvlášť časově namáhavý. Dlužila jim trochu svého času, jelikož se v únoru často míjeli kvůli jejich kašparským a Haileyiným partnerským povinostem.

Dnes měla domluvenou schůzku se Cedrikem hned po večeři. To by se ovšem na ni musela dostavit, aby si uvědomila, co slíbila. George navrhl, že bude nejlepší v testování pružinek na schodech pokračovat přes večeři, jelikož je nemohl nikdo vyrušit ani nachytat a tak jedno jídlo dne obětovali. Deset minut před osmou večer Hailey pádila do pátého patra, kde se nacházela prefektská koupelna. Místa na plavání se jim stala jaksi osudovými ke školním schůzkám po druhém úkolu turnaje.

Uvnitř našla Cedrika odpočívajícího na roztáhlé chundelaté dece vypůjčené z Mrzimorské společenské místnosti. V plicích jí však zadrhlo dech, co bylo kolem něj. Stovka svíček rozestavených po oběhu vodní plochy, z níž vycházela jemná pára, ozařovala okolí romantickým přítmím. Vitráž mořské panny v Černém jezeře s Bradavicemi v pozadí po vodě a dece občas bleskla duhová světélka.

Cedrik zavřel knížku, ve které si četl, vzhůru nohama se podíval na příchozí a usmál se. „Šťastné výročí."

Hailey si zakryla ústa. „Ne..." Z ramene jí sklouzla školní brašna a hlasitě práskla o zem. Jak jen mohla zapomenout co je za datum?

„Ano." Cedrik se vyhoupl na nohy, prohrábl si splihlé vlasy z polehávání, než se zastavil před Hailey a něžně ji políbil. „Dnes to jsou tři měsíce."

„Ty se nezlobíš?" zeptala se, když držel její tváře v dlaních.

„Zrovna mě čekala napínavá kapitola, takže jsem se zabavil."

„Vážně?"

„Uhm." přikývl. „Tlustočervové jsou má nejoblíbenější část v učebnici Kouzelných tvorů. Pan Scamander odvedl vážně skvělou práci, nemůžu odtrhnout oči."

Hailey se rozesmála. „Jsem ráda, že jsem ti umožnila pokračovat v tak zajímavé četbě." prsty se mu zabořila do světlých vlasů jemných jako peříčka.

Cedrik se vesele zazubil a dlouze ji políbil. Cítila, jak jí tělem proplouvá záplava vzrušení, zvlášť když se dotkla jeho holých paží. Vzal si na sebe černé triko s krátkými rukávy speciálně, protože věděl, že z něj Hailey nemohla spustit oči kdykoliv si ho oblékl.
Líbilo se mu, jak se na něj dívala. Dokázala se do člověka naprosto vpít pohledem, pohltit a ocenit kterýkoliv detail neviditelný pro jeho nositele.

„Omlouvám se. Měla jsem přijít včas."

„Vše odpuštěno."

Poté co se ve vodě řádně vybláznili, přešel čas na relaxaci, při níž se nečekaně přemístili na deku, kde proběhla výměna něžných, ale naléhavých doteků. Klidné noci, za nichž jasné hvězdy shlížely na prvopočátky jedné lásky předurčené k zániku, byly v Bradavicích těmi nejsladšími.

„Hailey," zašeptal. „Jestli mám přestat..."

Mlčky zavrtěla hlavou. Položila ruku na jeho zátylek, přisunula ho blíž a zachytila jeho rty v náruživém polibku. Opojení touhy a slasti jí zatemňovalo mozek. Existovala jen prefektská koupelna a on. Bodrý, laskavý, spravedlivý, odvážný, krásný, její Cedrik. A ona chtěla být jeho, jelikož věděla, že pro ni neexistuje nikdo jiný, nikdo lepší.