Still standing - HP AU

Kapitola 23. - Minulost číhá všude

Hailey vzbudilo klapnutí dveří.

„Angelino..." rozespale zamumlala Alice, která se opírala na posteli o lokty „Tys fakt šla běhat? Já myslela, žes vtipkovala."

„Jsem nová kapitánka," protahovala se až ke špičkám prstů u nohou „Potřebuju se dostat do nejlepší kondice a jít příkladem." Přitáhla si k hrudníku stehno a balancovala na jedné noze.

Hailey se líbilo, že Angelina mimo vyučování často nosívala trička s mudlovskými potisky aby podtrhávala svůj částečně mudlovský původ. V teplákové soupravě ji viděla hlavně v zimě, kdy si z pohyblivého schodiště dělala cvičební pomůcku.

„Obdivuju tě. Ale chodit běhat v..." Hailey zapátrala po nástěnných hodinách „Vždyť je teprve osm! Neříkej mi, že jsi vstávala tak brzy?"

„Sedm ráno je ideální čas na běhání. Hezky před snídaní." Čapla ručník i hábit „Jdu do sprchy." a opět zmizela.

Absence náhradního hábitu znamenala že se Hailey musela hned po ránu vybičovat k čistícímu kouzlu.
Zatímco se před zrcadlem snažila zbavit skvrn, vedle ní se zkrášlovala Anna. Kolem krku a v černých hustých vlasech se jí blýskaly třpytky způsobené kouzlem jiskřící krásy. Používala ho snad každé ráno a udržovala si ho až do večera. Talent na zkrášlující zaklínadla si prý pěstovala od úzkého věku.
Na třetí pokus zaschlé bláto spolu s fleky konečně zmizelo.

„Potřebuje někdo doprovodit do Velké síně?" Hailey se rozhlédla po společenské místnosti, která byla zaplněná převážně prváky.

Zatímco si stahovala vlasy do nízkého ohonu, z dívčího křídla vyšla Emma s Annou.
Emma s brašnou plnou knih a naleštěným odznakem primusky Hailey zadržela „To je má práce nemusíš se o ně bát. První ročníky, které míří na snídani, prosím pojďte za mnou! Rozvrhy dostanete ve Velké síni při snídani. Pokud nebudete znát přesnou lokaci vaší učebny, poradí vám prefekti nebo-"

Leeho sestra Leona se ještě ohlédla po Hailey. Starší studentka jí zamávala, ale Leona se rychle otočila a doběhla zbytek spolužáků bez pozdravu.

Velká síň žila jako každé první školní ráno.

Než se usadila naproti Freda a George, kteří byli u snídaně podivně brzy, slízla pár prazvláštních pohledů.

„Co to tam smolíš?" natáhla se přes stůl a málem smočila kravatu ve Fredových lupíncích s mlékem.

„Žehlím včerejší průšvihy." George dodělal poslední tečku a potom na dopis podepsal sebe i své dvojče.

Kus pergamenu strčil do obálky a předal Fredovi, který ho po stole šoupnul Ronovi s Papušíkem na rameni. Ron dal sovičce dopis do zobáku a nechal ji vzlétnou vysoko k začarovanému stropu, jehož nelibá šedivá barva určitě přinese déšť.

„Neříkej mi, že už stihli informovat rodiče." ukousla si topinky s marmeládou.

„Rodiče ví houby. Jsme plnoletí, už jim neposílají dopisy o tom, jak zlobiví delikventi se z nás stali. Touhle dobou už to stejně dávno ví."

„Jedna z našich velkých výhod." Fred se ušklíbl „Od teď si za naše problémy zodpovídáme sami."

Hailey si namazala další toust, přičemž zbystřila u Zmijozelského stolu Freyu Kingovou, která Fredovi dělala společnici na Vánočním plese.

„Kluci teď se neotáčejte, ale Freya na vás totálně vejrá."

„Hmm." Zabrumlal George.

„Fakt?" Fred se okamžitě otočil.