ČÁST III. - Veritas vincit
„To nemůžete!"
Lupin se musel opět pousmát „Právě ses těsně minula s Harrym." Profesor k ní stál zády a skládal do kufru nějakou knihu.
„Teď nemůžete odejít! Jste ten nejlepší učitel obrany proti černé magii, kterého jsme na škole měli! Co-co když tu pozici konečně dostane Snape?!" Hailey zpanikařila. „Na jeden předmět ho zvládnu, ale dva?!" teď už její velké modré oči s malými šedými jiskrami, které v nich přebývaly z dětství málem vypadly z důlku „To nejde... Okamžitě si vybalte. To nemůžete dopustit!"
„Hailey..." Lupin se pořád mile usmíval „I kdybych tady chtěl zůstat, nemohl bych. Přesně tady jsme o tom mluvili, pamatuješ? Kletba? Brumbálovi začnou chodit dopisy, jakmile se rodiče dozví, že jejich děti vyučuje vlkodlak."
„Ale vy nejste nebezpečný!" založila si na prsou odhodlaně ruce.
„Je milé že si to o mě myslíš po tom, co jsi mi tu noc řekla." Opřel se dlaněmi o svůj tmavý stůl.
Hailey spustila ruce podél těla „Nic z toho co jsem vám ten večer řekla, jsem tak doopravdy nemyslela. Byla jsem jen zmatená protože.... Protože-"
„Protože jsi neměla celou pravdu." Doplnil ji Lupin se stejně milým úsměvem, jako když ji spatřil poprvé ve vlaku. „Naprosto chápu. Jsem rád, že jsem si získal tvou důvěru zpět. Ale rodiče, kteří budou zítra psát pobouřené dopisy, to vidí stejně jako ty včera. A s tím nikdo nic nezmůže."
Chvíli bylo v pracovně naprosté ticho, jak na sebe jen koukali.
„Prosím neodcházejte..." zamumlala Hailey nakonec jako poslední pokus.
„Věřím, že si tady poradíte i beze mě. Nejsem jediný učitel obrany proti černé magii, který existuje. S trochou štěstí budete mít příští rok někoho ještě zajímavějšího a snad vám vydrží o trochu déle než já nebo Lockhart." Lupin zavřel svůj kufřík a znova se na svou žačku otočil „Navíc jsem slíbil, že něco zařídím. A myslím si, že to bude celkem oříšek." Po tváři mu přelétl nerozluštitelný výraz.
„Myslíte že..." Hailey odumřela otázka na jazyku.
„Jsem si jist, že se ještě někdy uvidíme." Odpověděl jí Lupin na tu nevyřčenou otázku, načež k němu Hailey opět obdivně vzhlédla „Bylo mi velikou ctí tady učit. A ještě větší ctí učit dceru a syna mých starých přátel." Jeho volná ruka spočinula na jejím rameni „Dávej na sebe pozor."
Hailey se trhavě nadechla „Děkuji. Za všechno."
„Nemáš vůbec zač." Opět se na ni zdvořile usmál.
ČTEŠ
Still standing - HP AU
FanfictionGeorge už vyskakoval na nohy a chystal svou hůlku, ale než zmizeli z kupé, všimli si, že Hailey jen sedí na sedačce jako hromádka neštěstí. „No tak..." řekl Fred „Nemůže to být tři na dva." „Jeden za všechny..." načal George s povzbudivým úsměvem...