THE LAST SMILE [Thomas] - TMR FF - Dokončeno, probíhá korekce✓

IX. 'Good night, Alex.'

Všichni tři zasedli k jednomu stolu a celou dobu se Minho smál.
Alexandra nad tím musela protočit oči, neboť nepochopila,  co je na tom tak vtipného.

"Thomasi,  " začal Minho a Thomas si položil ruce na stůl.

" Představ si,  že ti čóni zase dostali geniální nápad,  kdo první políbí Alex... No málem jsem se pochcal do kalhot,  když jsem slyšel jak se u toho hádají. " smál se Minho.

Thomas přesunul pohled na Alexandru,  jakoby právě ona měla vědět z jakého důvodu se Placeři na něčem takovém domlouvali.

" Wow. " povzdechl si Thomas.

Zřejmě Minho čekal jinou reakci a tak se zakabonil, ale z nenadání se jeho tvář změnila na přímo šílený úsměv.
Vyletěl ze židle a oběma rukama začal ukazovat na Thomase.

" V pohodě,  Minho? " zeptala se Alexandra.

Minho přikývl a rozběhl se k Thomasovi, něco mu zašeptal do ucha a už ho táhl pryč.

Alex zůstala udiveně hledět na dva kluky,  kteří se čím dál víc začali vzdalovat až nakonec proklouzli dveřmi ven.

" To jsou grindi,  " v tu chvíli  se přistihla,  jak používá jejich slang.

Pro sebe se usmála,  že konečně do nich pomalu ale jistě zapadá. Ohlédla se po místnosti a spatřila Chucka,  který seděl v rohu.
Za tu dobu,  co tu je si ho nevšimla.

"Chucku! " zvolala a klučina se na ní otočil.

Měl smutný výraz.

Alexandra pro jistotu mávla rukou,  ale Chuck nereagoval. Jen se jí nepřítomně díval do očí. Ihned se zvedla a rychlými kroky došla až za ním.

"Co se děje? " Alex se svezla podél zdi,  tak,  aby byla co nejblíž Chucka.

" Já právě nevím... " odpověděl Chuck.

Dívka nazvedla obočí.

" To neřeš raději... To... To.. By se ti nelíbilo. " dodal a vstal.

" Půjdem se najíst? Dnes večer to prý bude něco úžasného,  heh. " řekl Chuck a Alexandra si stoupla.

" Chucku? "upozornila na sebe a posadila se do svého místa.

" Hele,  už se o tom nebudeme  bavit. Si stejně myslím,  že pokud to slyšel Minho,  tak ti to řekne ale já tady tohle z huby nevypustím. " řekl Chuck.

Alex se nahlas zasmála,  když viděla,  jak znechuceně se Chuck tváří.
Chvíli to trvalo,  ale Chuck se taky zasmál.

" Myslím,  že tě to přejde až zjistíš o čem mluvím. " a hned jak to dořekl se přes celou jídelnu ozval
Pánvička
                        " Večeře! "

Alexandra,  společně s Chuckem,  si vzali své tácky a došli k pultu, kde se podávalo večerní jídlo.

Jakmile došlo na Alex,  Pánvička se uchechtl.

" Co je? " nazvedla obočí.
Pánvička zakroutil hlavou a začal si něco pro sebe mumlat, a tak si vzala své jídlo a odešla zpátky na místo. Thomas i Minho už dávno stáli v řadě. Minho něco pořád do Thomase hustil,  ale Thomas dělal že ho nevidí.

" Ach bože. " povzdechl si Chuck a poukázal na ty dva.

Alex se znuděně rýpala v jídle.

" Čauky mňauky. " pronesl Minho a sedl si na místo vedle Alexandry.
"Minho,  nebuď otravnej." zaúpěl Thomas a pustil se do jídla.

" Ticho,  Thomásku,  ti- chu- čko. " odpověděl posměšně Minho.

" A co ty tady sedíš jako hromádka neštěstí? " zeptal se směrem k Alex. Odtrhla oči od jídla,  ale stále se v něm přehrabovala jako by hledala zlatý prstýnek.

" Nechutná? " přihmouřil oči Minho,  s čímž jeho hlas zněl jak kdyby mluvil k malému dítěti.
Alexandra se nezmohla na nic jiného,  než aby vzala lžíci s rýží a vrazila ji Minhovi do úst.

Minho se nad tímto gestem usmál a rozhodil rukama.

" Vidíš,  " zašeptal Thomasovi do ucha,  ale tentokrát to už slyšel i Chuck, který si zakrýval oči dlaněmi a vypadal dost frustrovaně."  Ona by tě dokonce i krmila. " dodal Minho a rozesmál se s plnou pusou,  takže rýže lítala vzduchem.

" Zavři tu frasáckou tlamu. " odsekl Thomas,  ale v jeho hlase šel zaslechnout úsměv.

" Co kdyby jste ji zavřeli oba a věnovali se tomu jídlu? " odsekla pro změnu Alex.
Všichni tři se na ní vykuleně podívali. Minho se nadechl pro slovo,  ale Thomas ho umlčel pohledem. A tak jejich večeře dál probíhala beze slov.

Potom až Alexandra snědla svou porci,  uklidila špinavý talíř na místo a odešla do místních sprch.

Shodila ze sebe oblečení a vlezla do  sprchy,  která sice nebyla moc vybavená -  byla celá ze dřeva a vodu měla opatřit konev -  ale příjemně se v ní přemýšlelo.
Vstoupila do ní a lekla se. Na jedné straně bylo provázkem svázáno malé sklíčko,  jenž mělo nejspíš sloužit jako zrcadlo.
Zamžourala a přistoupila blíže.
Nyní se viděla v plné kráse.
Měla dlouhé hnědo blonďaté vlasy a hnědé oči. Byla moc hezká a už od pohledu milá. Nějak si ani nevšimla,  že její plné rty byly jemně zahlé do úsměvu.
Konečně viděla,  jak skutečně vypadá.

Po dlouhé sprše se převlékla do své modré košile a černých kraťasů.
Cítila se svěže a pohodlně. Bez nějakých dalších myšlenek se konečně odebrala k síti.

Zůstala překvapeně zírat,  když  mezi sítí Chucka a Thomase přibyla další. Pousmála se a sedla si do své nové postele.
Vedle ní pochrupoval Chuck s lehce otevřenou pusou.
Když ho tak pozorovala,  zastihla ji únava,  a tak se bezmyšlenkovitě svinula do klubíčka a zavřela oči.

"Spíš? " zašeptal Thomas.

Ihned oči zase otevřela a překulila se na bok,  aby na něj viděla.
Koukal se do prázdna, přitom měl založené ruce na hrudi.

"Ne."  odpověděla krátce a svůj loket použila jako podložku.

" Myslíš si,  že je to náhoda? " zeptal se Thomas a podíval se jí do očí.

" Co tím myslíš? "

" To,  že jsme tady. " odpověděl a stejně jako Alexandra,  se překulil na bok.

" Podle mě to náhoda není. Sice o tomhle místě ještě tolik nevím,  ale náhoda to určitě není. " odpověděla po krátké odmlce.

Thomas přikývl.

" Víš... Už když jsem tě poprvé viděl,  věděl jsem,  že tě znám. Něco mi říkalo,  že jsme se znali. " zamyšleně si dívku prohlédl.

Alexandra si vzpomněla,  že to samé tvrdil i Chuck.

"Taky mi něco říká,  že se nevidíme poprvé."  usmála se,  což donutilo k úsměvu i Thomase.
Zaplavil ji příjemný pocit po celém těle. Jeho úsměv už sice viděla,  ale tento byl v něčem jiný. V něčem víc intimní.

" Nechceš se jít projít po Placu,  nebo budeš už spát? " zeptal se po  chvíli civění Thomas.

" Půjdu už spát. Dobrou noc,  Tome." řekla Alexandra a pomalu zavřela oči.

"Dobrou noc,  Alex. " odpověděl konejšivě Thomas a nahmatal Alexinu ruku,  aby mohl jejich prsty proplést.

Alexandra se tiše usmála a stiskla Thomasovu ruku.
Ještě před tím,  než usnula si vzpomněla na takzvané nepřející hvězdy.
Ale jestli tohle bude mít nějaký smysl,  hvězdy jim budou svědky.