16.kapitola - On ho...

86 14 9
                                    

Do třídy vešla učitelka a všichni jsme se postavili. Učitelka se zamračila, pokynula nám, ať si sedneme a podívala se do mobilu. ,,Kdo chybí?" Zeptala se s neskrývanou nudností v hlase a rozhlížela se po třídě. ,,Kdo je služba?" Z první lavice vstala tmavě červená kočka a odpověděla. ,,Chybí Nightmare a Sparky." Zase se posadila a učitelka něco naťukala do mobilu. Pak ho odložila a do ruky si vzala sešity. ,,Minulý týden jsem říkala, že si napíšeme písemku, tak tady ji máte. Pojď to rozdat, Kim." To mi náladu opravdu nezlepšilo. Červená kočka znovu vstala a rozdala nám písemkové sešity. ,,Z čeho píšem?" Zeptala jsem se potichu Chicy a vzala si sešit, který mi Kim hodila pod lavici. ,,Myslím, že ze synonym, homonym, antonym a ještě něčeho dalšího." Pokývala jsem hlavou, jako že chápu, vzala jsem si pero a otevřela jsem si sešit na první straně. Učitelka něco mlela a my jsme si zapisovali nějaký hovadiny, o kterých jsem v životě neslyšela. Když Kim sešity zase vyzbýrávala, věděla jsem, že dostanu určitě pětku. Dobrej začátek. Zazvonilo a všichni si začali balit věci, protože jsme měli tělocvik. Společně. Z domu jsem si vzala tričko s flitrama, kraťasy a černé tenisky, které si stejně asi nevezmu, protože skoro vždycky chodím naboso. Když jsme došli do šatny, kopla jsem aktovku do rohu a převlékla se. ,,Hezký tričko" řekla Mangle a já se usmála. Kluci, kteří měli šatnu oddělenou jenom dveřmi, za námi za chvíli vlezli a holky, co se ještě převlíkaly, začaly ječet. ,,Držte hubu!" Zařval Freddy a všichni zmlkli. Potom pomalu přešel ke mě, dal si ruce v bok a po jeho boku se objevil Bonnie s Goldym. Vzhlédla jsem nahoru, protože byl mnohem větší než já, a zašklebila jsem se. ,,Co chceš?" Zeptala jsem se ho ledovým hlasem, protože sem ho už od začátku neměla moc ráda. ,,Hm..." Řekl v hraném přemýšlení a pak mě zničeho nic popadl za krk a namáčkl na stěnu. Přidušeně jsem zavrčela a vycenila zuby jako obyčejná šelma. Freddy se zasmál a cvrnkl mě do čumáku. ,,Ale ale, miminko se nám naštvalo?" Zašvitořil debilním hláskem a kluci vedle něj vyprskli smíchy. Rupli mi nervy a během vteřiny ležel Freddy na zemi a ke krku jsem mu tiskla nůž. Freddy a spol. ztuhli a já jsem uslyšela Mangelino a Oreovo zasténání. ,,Grey, radši ho pusť, ještě budeš mít problém." Řekli dvojhlasně. Zamračila jsem se a přitiskla Freddiemu nůž ještě víc ke krku. Na čepeli se objevil proužek karmínově rudé krve a Freddy zasténal. ,,Pusť mě prosím..." Radši jsem to tedy udělala, protože jsem nechtěla mít hned problém. Freddy se pracně zbíral ze země a Goldy s Bonniem od něj radši trochu ustoupili, protože za chvíli by měl přijít Freddův výbuch. ,,Vy jste teda hrdinové" zašklebila jsem se nad nimi, otřela krev z nože a dala ho do kapsy. Freddy si z krku utřel krev, která pořád vytýkala, otočil se na mě a začal řvát. ,,Co si jako myslíš, že seš?! Chováš se, jako by ti to tu patřilo, furt nás šmíruješ a myslíš si, kdovíjak nejsi drsná, když máš zes*anej celej ksicht!" To bolelo. To na mě doslova vyřval tak hlasitě, že to musela slyšet celá škola. S hraným klidem jsem se mu podívala do očí a odfrkla si. ,,Nevíš, co všechno jsem si musela prožít" řekla jsem, otočila se a vyšla ven. Z šaten ke mě doléhalo jen hrobové ticho. Po chvíli jsem slyšela Bonnieho zmatený hlas. ,,Co si musela prožít?" Zeptal se nechápavě. Nejradši bych tam vlítla a rozmlátila mu hubu. Mangle si povzdechla. ,,Zemřeli jí rodiče, Bonnie." ,,No a, mě taky umřela mamka. Na rakovinu." ,,Jo, jenomže jí ty rodiče někdo zabil." A teď u toho vraha bydlím, pomyslela jsem si ironicky a protože už zvonilo, šla jsem čekat před tělocvičnu.

Po těláku jsme měli fyziku, kterou jsem nikdy moc neuměla. Sedla jsem si vedle Mangle, protože jsem věděla, že ona je na fyziku dobrá a taky by mi mohla radit. Za chvíli přišel postarší vlk a pokynul nám, ať si sednem. ,,A ty jsi kdo?" Zeptal se mě, když kolem mě procházel. S něčím takovým jsem počítala, protože Oreo mi říkal, že je dost vypatlaný. Ten učitel, ne Oreo. ,,Grey" odpověděla jsem na jednoduchou otázku. Učitel se na mě jen zadíval a pak se vrátil dopředu.
Zrovna jsme si psali zápis na Archimédův zákon, když někdo zaklepal na dveře. Za chvilku dovnitř vstoupila moje třídní učitelka. ,,Promiň, Broňo, ale potřebuji mluvit s, m... s Grey." Rozpačitě jsem vstala z lavice a vyšla před třídu. Možná to na mě Freddy řekl. Učitelka se mi podívala do očí a já v těch jejích uviděla slzy. ,,Musím ti něco říct" začala a vysmrkala se. ,,A co?" Zeptala jsem se celkem nervózně. Opravdu jsem netušila, co mi chce říct. ,,Jde, jde o vašeho adoptivního otce" odpověděla a nadechla se. ,,On, ...on je mrtvý."
Tak tohle jsem nečekala. Zakroutil a jsem hlavou a ustoupila dozadu. ,,Ale dneska ráno mě ještě odvezl do školy" zašeptala jsem zlomeně. Nedokázala jsem na něj myslet jako na vraha svých rodičů. Prostě to nešlo. ,,Zabili ho v baru, kde se stavil poté, co tě odvezl do školy." ,,A, a kdo ho zabil?" Zeptala jsem se a děsila se odpovědi. Učitelka mi mlčky podala fotku a já si ji vzala roztřesenou rukou. Na snímku byl fialový kocour, v jehož očích jsem četla, že příště jsem na řadě já.

Je to dost pitomě napsané, protože jsem neměla nápady XD.

Proč já? ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat