Proč já? ✓

24.kapitola - Zavalena vzpomínkami

Co jsem to proboha udělala? Opravdu je ze mě psychopat... Ach jo. Aspoň bych tu po sobě mohla uklidit. Uklidila jsem hřebíky, kladivo i zapalovač a nůž jsem si dala do batohu. Už je na něm tolik krve...
Proč jsem s tím vůbec začínala? Proč?! Zničila jsem si tím celý život...
Vzpomínala jsem, jak jsem zabila poprvé...
Skončila škola. Měli jsme výtvarku, byl pátek. Byla jsem ve třetí tříde.V šatně jsem se oblékla a nazula si boty. Rozloučila jsem se se svými kamarádkami, i když... Nebyli to nějak úžasné kámošky. Občas jsme spolu promluvili a to bylo všechno. Nikdo se semnou nechtěl bavit. Ale to mě teď nezajímalo. Rychle jsem vyběhla ze dveří a běžela po chodníku. Nedávala jsem pozor a zahnula jsem do špatné ulice. K mé smůle tam stála Trixie, moje šikanátorka. Rychle jsem se zastavila a začala jsem couvat. Naneštěstí si mě všimla a usmála se. Chodila do osmé třídy a šikanovala spoustu děcek. Mě asi tak nejvíc. Už si ani nevzpomínám, proč. Rychle vyrazila a zamáčkla mě ke stěně. Zafuněla jsem a snažila jsem se osvobodit, ale nešlo to. Trixie se zasmála a vzala mi tašku. Vyházela z ní všechny věci a pak mi vzala peníze. Pustila mě na zem a já sem se rozkašlala a popadala dech. Znovu se zasmála. Podívala se na ni a viděla jsem, jak se napřahuje k další ráně. Už ne... Včas jsem uhla a podkopla jí nohy. Slabě vykřikla, ale nic víc. Podívala jsem se na ni. Krk měla v divném úhlu. Zlomila jsem jí vaz. Vzala jsem si svoje věci a chtěla jsem utéct, ale pak mě něco napadlo. Trochu jsem jí řízla nožem a na zeď jsem napsala WWWW. Byla to moje tajná přezdívka, a nikdo o tom nevěděl. Usmála jsem se a odešla. Přišla jsem domů, udělala si úkoly a večer jsem se najedla. Potom jsem se s rodiči šla dívat na televizi. Byli puštěné zprávy, ve kterých zrovna pouštěli něco o neznámém vrahu WWWW, a že je nebezpečný. Rodiče se na sebe podívali. Nedokázala jsem odhadnout, co si myslí. Potom jsem šla spát s pocitem dobře vykonané práce...
Ani jsem si nevšimla, že jsem během vzpomínání zabloudila hlouběji do domu. Konkrétně jsem byla v kuchyni. Na stole ležel kalendář. Vzala jsem ho do ruky a všimla si odškrtlého datumu. Bylo 6.6. Dnes mám narozenini. Trošku jsem se pousmála a rychle jsem otáčela listy. Asi dva týdny zpátky bylo napsaný Violet a dvakrát podtrhlý. Asi přijela na návštěvu a už tu bydlela. Sedla jsem si na židli a znovu jsem vzpomínala.
,,Vím, že jsi to byla ty, tak nelži!" Krčila jsem se ve snaze ochránit se před světle oranžovou pumou. Byl to kluk z páté třídy, zjistil, že to já jsem zabila Trixie. ,,Teď se mnou půjdeš na policii, jasný?!" Křičel na mě a dal mi facku. Naštvala jsem se. Nejsem jejich boxovací panák. Z kapsy jsem opatrně vytáhla nůž a skryla ho do ruky tak, aby nešel vidět. ,,Ne" zasyčela jsem na něj a připravila jsem se k útoku. ,,Co prosím?!" Zeptal se mě nevěřícně, ale to už jsem uskočila stranou a nožem jsem ho sekla do nohy. S hlasitým žduchnutím spadl na zem a slabě vykřikl. Rychle jsem mu zabodla nůž do krku. Rozhlédla jsem se a uviděla jsem jeho kamaráda, jak na mě se strachem v očích dívá. Bez rozmyslu jsem po něm hodila nůž. Řekl by to. Překvapivě se mu zabodl hluboko do zad a on spadl. Namočila jsem prsty do krve oranžové pumy a na zeď jsem načmárala WWWW. Otočila jsem se a utekla.
O pár měsíců později jsem se nehorázně rozhádala se svými "kamarádkami". Ty mě potom několik týdnů šikanovaly. Jednoho dne jsem to prostě už nevydržela. Počkala jsem si na ně ve stejné uličce, jako jsem zabila Trixie. Když tam naštěstí vešli,  vrhla jsem se na ně a nůž jsem jim zabodla do čela. Na zeď jsem napsala svoji přezdívku a s úsměvem jsem odešla...
A potom ta kočka v domě. Ale to byla sebeobrana. A pak ten kocour a Violet. Jsem prostě divná. Vrah, psychopat, a zrůda...

Konečně nějaké vysvětlení XD
Přemýšlela, jestli mám tuhle kapitolu vydat. Je celkem o ničem a přijde mi, že Grey se až moc mění na tu zlou. No jo, neměla jsem to psát XD