Proč já? ✓

10.kapitola - Ne...

,,Cože?" zeptala sem se zmateně. ,,Hádej" ušklíbla se Blood. ,,Napráskali tě. Být tebou, tak se tady zatím schovávám, protože hlídači nenávidí přestupky. Za to, co si jim udělala, tě můžou zmlátit do krve a nedávat ti jídlo. Vše zákoně."
Jen sem na Blood zírala. ,,Ti se s tím teda ne*erou, co?" Odpověděla pobaveně na můj zmatený výraz. ,,Jo, a-" pokračovala,,- Dospělým je jedno, co se nám stane. Slyšela sem, že tady byl jeden hodně problematický lišák. Jednoho dne šel normálně na snídani, a normálně chcípl. Do jídla mu dali jed."
,,No fuj" vyhodnotila jsem to jenom takhle a sedla si na svoji postel. Blood se opřela o rám dveří a dívala se na mě. ,,Chtěla by si být adoptovaná?" Vypálila na mě najednou. To mě zarazilo. Jo, chtěla sem, ale do nějaké normální rodiny. ,,Jo" odpověděla jsem jednoduše. ,,Ty ne?" ,,Nemám na výběr" pokrčila Blood rameny a otevřela dveře. ,,Nikdo mě nechce. Přinesu ti potom nějaký jídlo." Práskla za sebou dveřmi a já osaměla. Nevěděla sem, co mám dělat. Vstala sem a došla k zrcadlu. Podívala sem se na můj smutný odraz. Chtěla bych svobodu. Podívala jsem se na sebe zpět do zrcadla. Proč já? Kirat si mohl vybrat jakoukoliv jinou rodinu, a vybral si moji. Tím mi zničil život. Z oka mi vyklouzla slza a já si ji rychle setřela. Nechci brečet. Bylo mi jedno, že mi Blood řekla, že tady mám zůstat, ale tady bych to sama nevydržela. Vyšla jsem ven a šla hledat Rhiannon. Nevím proč, jen sem si s ní chtěla promluvit. Prošla jsem kolem Springtrapova pokoje. Zaváhala jsem, ale nakonec sem tam nešla. Nechci ho rušit, možná spal. Zatřásla jsem hlavou a šla dál. Procházela sem kolem pokoje 2, když sem uslyšela Lea a toho medvěda. Už od narození sem měla dobrý sluch, tak jsem se přitiskla na dveře a poslouchala. ,,Ještě musíme zajít za Sabinou a Darkem, a to bude asi všechno. Zbytku sme to jídlo už sebraly, ne? Jenom mě nas*ala ta vlčice. Jak si to jako představuje, že tam nakráčí a sebere nám jídlo?! Pojď, Rude, půjdem ji zbít." Uslyšela jsem šoupání židlí a za chvíli se rozrazily dveře. Měla sem štěstí, protože moje srst celkem zplynula se zdí a oni byly nejspíš slepí. To jsem zvědavá, kde mě budou hledat. Jak odešli, opatrně jsem jim vlezla do pokoje a zavřela za sebou dveře. Měly tam strašnej smrad a bordel. Leo říkal, že nějakým dětem sebrali jídlo, tak sem ho začala hledat. Mohly mít nějakou tajnou skrýš... Hned mě něco napadlo, tak sem přešla k zrcadlu a snažila se ho odklopit ze zdi. K mému překvapení to šlo. Za ním sem našla hromadu chleba. Vzala jsem si asi tak půlku hromady, a ještě sem dovnitř hodila krysu, kterou sem našla na zemi. Samozřejmě živou, aby jim ten chleba všechen snědla. Zavřela sem zrcadlo a vyšla ven. Nikoho sem na chodbě neviděla, tak sem doufala, že mě nikdo neviděl. Zavřela sem dveře, okusovala jeden chleba a pokračovala v pátrání. Uviděla jsem jednu malou pumu, tak jsem se jí šla zeptat. ,,Nevíš, kde je Rhiannon?" Podívala se na mě. ,,Jo, a co za to?" Zeptala se s úšklebkem. Zamávala jsem jí před čumákem jedním chlebem, a ona přikývla. ,,Pokoj 13." ,,Díky" řekla jsem a hodila jí krajíc. Přišla jsem k Rhiannoninu pokoju a zaklepala. Za pár vteřin sem uslyšela její přidušený hlásek: ,,Kdo je?" Zněla celkem vystrašeně. ,,To jsem já, Grey." Rhiannon si oddechla a otevřela dveře. ,,Ahoj" řekla vesele. Vešla jsem dovnitř a sedla si na její matraci. Rhiannon zavřela dveře a sedla si ke mě. ,,Co potřebuješ?" Usmála jsem se a podala jí trochu chleba. Její oči se rozzářily štěstím. ,,Děkuju!" Vykřikla a vrhla se mi do náruče. Taky jsem ji objala. Byla strašně roztomilá. ,,Jak dlouho tě už otravují?" Zeptala jsem se pochvýli. ,,Nevím" pokrčila rameny. ,,Celkem dlouho. A-" její hlas přehlušil řev na chodbě. ,,ODEŠLA! KONEČNĚ JE PRYČ!" Podívala sem se na Rhiannon. ,,O čem mluví?" ,,Počkej chvilku" odpověděla a vyšla na chodbu. Po chvíli se vrátila a v očích se jí třpytily slzy. ,,Co se děje?" Zeptala jsem se vylekaně a vstala z matrace. Rhiannon ke mě přišla a zabořila mi hlavu do ramene. ,,Ty jsi se bavila s Blood a Springtrapem, že?" ,,Ano" pokývala jsem nervózně hlavou. ,,Co se děje?" Rhiannon se rozbrečela ještě víc. ,,Oba je adoptovali. Už jsou pryč..."