Proč já? ✓

17.kapitola - Jména

Potichu jsem otevřela dveře do třídy a ignorovala všechny zvědavá pohledy. Z oka mi tekly slzy a já se je ani nesnažila zakrýt. I když jsem u Kirata žila jen pár dní, jeho smrt je... strašná. Zvlášť když za ní mohla ta fialová svině. Přešla jsem k mý lavici, v rychlosti naházela do batohu učení a přehodila si ho přes rameno. ,,Kam jdeš, Grey?" zeptala se zvědavě Mangle. ,,Pryč" odpověděla jsem a zavřela sem batoh. ,,A proč?" Jen jsem se na ni podívala, bolestně se usmála a šla ke dveřím. Cestu mi  zastoupil učitel. ,,Kampak jdete?" zeptal se mě s úšklebkem. ,,Já nevím." zavrčela jsem a vztekle ho odstrčila z cesty, až spadl. ,,Dokud vám nedám svolení, tak nikam nejdete!" Křikl a zvedl se ze země. ,,Na vaše svolení se*u." odsekla jsem a zabouchla za sebou dveře. Venku jsem se rozběhla.  Za chvíli jsem se zastavila a popadala  dech, protože nemám moc výdrž. Opřela jsem se o strom a rozhlížela se kolem. Byla jsem někde uprostřed lesa, kudy mě Kirat vezl do školy. Pomalu jsem došla na cestu a rozhlídla se kolem, abych získala lepší orientaci. Zrak my padl na dřevěnou chatku, která stála mezi třemi obrovskými stromi. K jednomu dojdu a uvidím na nich vyrytá nějaká jména. "Michael, White, Marie, Shining, Genji, Grey" Zmateně jsem zamrkala a zastavila se u mého jména. Já jsem to tu určitě nevyryla. Podívala jsem se na poslední jména. "Springtrap, Blood" Springtrap? Blood? Kdo to sem sakra vyryl, když je zná? Pohled mi sám od sebe zabloudí k chatě. Jediná odpověd na moji otázku. Došla jsem ke dveřím, které by potřebovali znovu natřít. Na příjezdové cestě stálo auto. Poznala jsem ho. Patřilo Violet. A pak mě to napadlo. Když tu je auto, je tu i Violet. Potichu jsem chatu obešla a vyškrábala se pomocí okapu na střechu. Málem jsem se propadla dovnitř, jak byla děravá. Opatrně, abych nespadla, jsem došla o oknupodívala se dovnitř. Spring seděl na posteli a rukou se tiskl ránu na noze, aby přestala krvácet. Sklonila jsem se a zaťukala na sklo. Springtrap se podíval na okno, a v údivu otevřel pusu. Pak začal vrťet hlavou a něco říkat,ale já mu nerozuměla, protože bylo pořád zavřené. Byl to stejný typ, jaký jsem tu měla já, ale to sklo bylo mnohem tlustější. Pomalu jsem ho otevřela a vklouzla neslyšně dovnitř. ,,běž pryč, nebo tě taky chytí!" nevnímala jsem ho a přivřela okno. ,,Co tu děláš?" zeptala jsem se ho a rozhlídla se po pokoji. Byl úplně stejný, jako jsem ho měla já, jen to okno bylo jiné. ,,Bydlím" řekl a otřel si z obličeje krev. ,,Je tu i Blood?" zeptala jsem se ho a sedla si na postel. ,,Jo, ale v jiném pokoji." ,,Musíme ji najít a utéct" vyhrkla jsem a znovu vstala, protože jsem nevydržela sedět. ,,To nepůjde" řekl Spring a ukázal na dveře. ,,Už ví, že tu jseš." Podívala jsem se na něj a otevřela pusu, abych něco řekla, ale nestihla jsem to. Dveře otevřela vysoká fialová kočka a usmála se. ,,Ahoj ,zlatíčko." zašvitořila a po hlavě mě přetáhla velkou pánví. Všechnose mi začalo rozmazávat a ani jsem moc nezaznamenala, kdy jsem dopadla na podlahu.

Vím, je to krátký, ale mě se nechtělo moc psát a neměla jsem nápad, tak se omlouvám.

A vychází to už dneska, protože zítra asi nebudu moct.