Proč já? ✓

23.kapitola - Pomsta

Chtěla bych upozornit, že tahle kapitola je trochu morbidní a nedivila bych se, kdybyste se na Grey dívali z úplně jiné perspektivy. I já jsem byla překvapená, že to sem píšu. No nic, užijte si kapitolu.

Ležela jsem na studené zemi a brečela a brečela. Nevnímala jsem okolní svět, ale k čemu by to bylo? Nejsou tady, proč bych měla žít? Protože ty chceš. Violet spolu s ním nade mnou stáli a smáli se mi. Vzpoměla jsem si, co jsem řekla, když mě tehdy v uličce zmrzačil. ,,Zabiju tě!" Ano, zabiju ho. Vyskočila jsem a než jsem se nadála, leželi mi omráčení u nohou. Roztřesenou rukou jsem si vzala nůž. Ale... proč bych je měla zabíjet pomalu? Jen ať si potrpí. Vzala jsem toho fialového kocoura a s námahou jsem ho dotáhla do křesla, kam kdysi Violet upla mě. Pevně jsem mu přetáhla přesky přes zápěstí, kotníky a čelo, takže se nemohl ani hnout. Violet jsem odtáhla ke stolu, který tam také byl, a přivázala jsem ji tak, aby viděla na svého bratra. Ten se začal pomalu probouzet. Za chvilku mu nejspíš došlo, kde je, a naštvaně a zděšeně se na mě podíval. ,,Co budeš sakra dělat?" zeptal se mě a zněl už naprosto vyděšeně. Věděla jsem, proč se mě tak bojí. Mám nad ním úplnou moc, a on s tím nemůže nic dělat. Usmála jsem se a podívala jsem se za sebe, abych zjistila, jestli se probrala už i Violet. Pohledem jsem zastavila o zrcadlo na stěně a stuhla jsem. Moje oko... Bylo celé černé. Bělmo i duhovka nešli rozeznat od panenky a dokonce mi z oka stoupal našedlý dým. Wow. Další důvod, proč ho nešetřit. Zavzpomínala jsem, jestli sem si nepamatovala nějakou dobrou mučící scénku, a na povrch mi vyplavala vzpomínka na ponypastu Cupcakes. Krása. Podívala jsem se zpátky na kocoura, který vypadal, že s tím, co mu udělám, už je celkem smířený. Vzala jsem do ruky zpět nůž, který jsem mezitím odložila, a podívala se mu do bílích očí.,,Proč jsi omámil Kirata, aby mi zabil rodinu?"napsala jsem na papírek a psychoticky jsem se na něj zadívala. Ušklíbl se. ,,Kdyby jsi nedělala to, co jsem dělal já, nechal bych tě" To je ten důvod? pomyslela jsem si a zakoulela jsem očima. Bylo to jen pár dětí a ty si to zasloužily. Uslyšela jsem tlumený zvuk a nadávky, když se Violet vzpamatovala. ,,Teď začne divadlo." naškrábala jsem na papírek s úsměvem. Zavzpomínala jsem a mezitím jsem si hrála s nožem. Co udělala Pinkamena jako první? Hm, asi usekla Rainbow Dash křídla. Ten kocour křídla nemá, ale má ocas.
Příblížila jsem se k němu a pozorovala jsem chvíli jeho strnulý ocas. Pevně jsem sevřela nůž. Přistoupila jsem k němu, rozmáchla jsem se a rychle jsem mu ho usekla. Z pahýlu vystříkla rudá krev a kocour bolestně vykřikl. ,,Co to ku*va děláš, ty je*ko?!" řvala Violet, ale mněla radši držet tlamu. Z batohu jsem vytáhla jehlu a nit a podívala jsem se na její pusu. U ní se zase budu řídit Fluttershy. Jestli se budeš hýbat, uděláš si to jenom horší, pomyslela jsem si a začala jsem šít. Kapky krve mi stékaly do srsti a Violet se snažila být zticha, jinak by si stehy roztrhala a to by nebylo moc dobré. Konec nitě jsem usekla nožem a podívala jsem se na ni. Konečně chvilka ticha... Teda pokud bych nepočítala bolestné sténání za mými zády. Otočila jsem se za ním a pomalu jsem k němu přešla. Otřásla jsem se. Proč tohle dělám? Já nejsem psychopat... Jsem. Pinkie pak vyřízla cutie mark, ale to ten kocor pochopitelně nemá. A nemám ani rozžhavené hřebíky. Ale hřebíky by se našli. Hledala jsem je chvíli po domě, ale pak jsem je konečně našla. Přinesla jsem je k němu společně s kladivem a zapalovačem. Když si toho všiml, úplně ztuhl. Rozpálila jsem první hřebík a pak jsem se nahla pro kladivo. ,,Měl jsem pravdu." prohlásil kocour tiše. Nevnímala jsem ho. Rozmáchla jsem se a hřebík mu vrazila do nohy. Bolestně vykřikl a z nohy se mu vyvalila krev. Udělala jsem to ještě s pěti hřebíky. Trošku jsem mu ještě spálila prsty a uši. A pak jsem mu tři prsty ještě usekla. Mám do něj pustit proud? Nevím jak... Raibow poté omdlela a Pinkie ji rozpitvala. No, to se mi moc dělat nechce. Vzala jsem si zase nůž a namířila jsem mu ho na břicho. Rozmáchla jsem se a břicho mu rozřízla. Látka se oddělila a ven vytekla spousta krve doprovázená orgány. Játra, střeva... Kocour bolestně zachrčel a znehybněl. Usmála jsem se a slízla krev z nože. Chutnala po pomstě. Otočila jsem se k Violet. Měla úplně zděšený pohled, asi že jsem něčeho takového schopná... Ok, co udělala Fluttershy Twilight? Hm, nevzpomínám si, ale to je jedno. Violet jsem na začátku vydloubla oči. Potom jsem jí trochu podpálila a až když Soro celá hořela, uhasila jsem ji vodou. Violet ke všemu ani nemohla křičet, takže jsem si to užívala. Usekla jsem jí uši a ty hodila někam dopryč. Usoudila jsem, že to už bude asi stačit,a do čela jsem jí zabodla nůž. Violet znehybněla a ztuhla. Vyskoušela jsem i její krev. Byla výborná... Usmála jsem se psychopatickým šklebem i vzhledem k tomu, že mi u nohou leželi mrtvý přátelé. Namočila jsem jeden prst do krve a na zeď napsala moji zabijáckou přezdívku. WWWW. White Wolf With Wings. Violet byla moje osmá oběť. Ustoupila jsem od zdi a podívala jsem se kolem. Co jsem to sakra udělala? Podívala jsem se do zrcadla. To jsem nebyla já. Vždycky jsem zabíjela rychle a bezbolestně ale teď? Jsem zrůda...