Proč já? ✓

13.kapitola - To jsi ty?

Seděla jsem u sebe v pokoji a zmateně jsem se dívala z okna. Když Hanzovi řekl, že mě našel, domyslels jsem, že je to Kirat. Ale proč mě nezabil? V obýváku jsem zůstala stát jak solný sloup a pak jsem utekla někam hlouběji do domu. Kirat mi potom přes dveře všechno vysvětlil. Řekl, že mě nezabije, a pro jistotu, abych mu věřila, mi pode dveřmi prostrčil nůž. Rodinu mi zabil prý proto, že musel. Prostě musel. Jeden člověk mu řekl, že pokud někoho nezabije, zabije mu rodinu, jeho i Hanza. Taky mu musel dát nějaké prášky nebo co, protože  vůbec nevěděl, co  dělá.Tak zabil někoho jiného. Chtěl si mě vzít už z té uličky, ale já mu utekla, a když nás odposlouchal s Clarissou, chtěl si mě vzít z dětského domova, jenže dřív si mě vzala Violet. Potom od policie zjistil, že jsem v sirotčinci, tak si mě konečně mohl vzít. Odešla jsem od okna a sedla si na postel. Tenhle pokoj byl celkem hezký. Měla jsem tu postel, skříň, stůl, židli a měkké křeslo. Podívala jsem se do zrcadla na skříni. Vyděla jsem jenom zdrcenou holku, nic víc. ,,Pojď se najíst, prosím tě." Povzdechla jsem si a šla do kuchyně. Hanzo i Kirat seděli u stolu a jedli rybu s bramborem. ,,Tady máš" řekl Kirat a podal mi talíř s jídlem. Mlčky jsem si sedla ke stolu a pomalu jedla svoji porci. Zrovna jsem přemýšlela, co budu zítra dělat, když mě Kirat přerušil. ,,Zítra jdeš do školy, Grey, tak si nachystej věci, jo?" Přikývla jsem, dala nádobí do myčky a šla si nachystat věci. Dostala jsem hezký černý batoh se zlatým zipem, ve kterým sem už měla naskládané sešity a věci na psaní. Vypadalo to, jako by to tu měl nachystané už celé týdny. Oblékla jsem si pyžamo a lehla si. Možná se teď začnou věci obracet k lepšímu...

Ráno jsem vstala a oblékla si tmavě červené tričko a černé legíny.Trochu jsem se nalíčila a učesala jsem si vlasy. Vyšitý úsměv sem nijak zakrýt nemohla, tak jsem to nechala být a doufala, že si toho všimne co nejmíň děcek. Vzala jsem si batoh a šla do kuchyně. ,,Dobrý ráno" zabručela sem a vzala si trochu müsli s mlékem. ,,Do jaký vůbec půjdu třídy?" Zeptala jsem se Hanza, který si četl noviny. ,,Asi tak, hm... Myslím, že do pětky." ,,Aha" odpověděla jsem, dojedla snídani a šla si sednout do auta. Kirat za chvíli přišel, nastartoval a jeli jsme ke škole. Když jsme byly u školy, Kirat mi dal trochu peněz, ať si něco koupím. ,,Díky, a po škole si pro mě zase dojedeš?" ,,Jo, počkej tady. Na obědy chodit nebudeš, vaří tam pěkný blafy, tak budeš jíst doma, jo?" ,,Jo, tak ehm... Ahoj" rozloučila jsem se s ním a šla po schodech do školy. Na chodbě bylo strašně moc děcek a hluk, který mi drásal nervy. Snažila jsem se najít pátou třídu, a po chvíli se mi to konečně podařilo. Vešla jsem dovnitř a potichu si sedla dozadu na skříňku. Nikdo si mě moc nevšímal, za což jsem byla celkem ráda. Když zazvonilo, všichni utekli do lavic a začali se dívat na mě. Cítila jsem se celkem trapně, protože oni byli určitě starší než já. Najednou vešla učitelka a všichni včetně mě vstali. ,,Ták, výborně, už jsi tady." Usmála se a já přišla se skloněnou hlavou dolů. ,,Trochu se narovnej a něco nám řekni." Nemohla jsem se narovnat, aby mi neviděli do obličeje, a řekla jsem jenom: ,, Jmenuji se Grey a je mi deset." Třída si něco zašuškala a zase se na mě podívali. ,,Podívej se na mě, vypadá to, že máš nějakou špatnou náladu." Co jsem jí na to měla říct? Nakonec sem se na ni podívala a učitelka zbledla. ,,Aha, no tak, ehm... Jsi, běž někam,no...sednout." Chtěla jsem jít úplně dozadu, ale tam už bylo bohužel obsazeno, tak jsem si sedla do třetí lavice u okna. Když jsem se posadila a podívala se na svoji spolusedící, zmateně sem zamrkala. Bylo to světle zelené kuře s oranžovým zobákem. Kuřata jako rozumná zvířata žila jenom v Německu, tak se sem asi přistěhovala. ,,Ahoj, já jsem Chica a-" všimla si stehů a zmlkla. To my vyhovovalo, tak jsem se od ní odvrátila. Někdo mě kopl do židle, tak jsem se otočila a za mnou seděl černo bílí králík. ,,Ahoj, já jsem Oreo." Usmála jsem se. Bylo to roztomilé jméno. ,,To sis vyšila?" Zeptal se se zájmem a ukázal mi na pusu. Jen sem přikývla a odvrátila se. Zbytek hodiny jsme probíraly pavoukovce a psali si zápisy. Když zazvonilo, nachystala jsem si věci na další hodinu. Otočila jsem se k Oreovi a zeptala se: ,, Řekneš mi jen tak trochu, kdo tu je?" Přikývl a ukázal na skupinku zvířat. ,,Řeknu ti jenom je, protože tu jsem taky nový, asi tak minulý měsíc sem přišel, a nemám kamarády... No fajn, tak tedy, ten medvěd je Freddy, ten fialový králík (zajíc?) je Bonnie, ten lišák je Foxy, ten zlatej medvěd je Goldy a Chicu už znáš." Přikývla jsem a poděkovala. Pak sem si však všimla jedný bílí lišky. Měla růžovou srst na břiše a velkou červenou mašli kolem krku. Byla mi povědomá. ,,Kdo je to?" Zeptala jsem se Orea a ukázala na ní. ,,To je Mangle."