Proč já? ✓

12.kapitola - Nechtěná adopce

,,Doufám, že ju zabili." ,,Ne, to ne, cítím tep." ,,Tak to je škoda."
Nejspíš nevěděli, že jsem je slyšela. Strašně mě bolelo celé tělo, a hlavně hlava. Potichu jsem zasténala a oni zmlkli. Ráda bych se posadila, ale nešlo to. ,,Au" dostala jsem ze sebe jen a otevřela sem oči. Nademnou se skláněl kocour, kterého tam mlátili, a medvěd. Podle hlasu jsem poznala, že to byl ten medvěd, který bydlel v pokoji po Springtrapovi. ,,Jsi v pořádku?" Zeptal se s hranou starostlivostí . ,,Jo, úplně" řekla jsem ironicky a s obrovskou bolestí jsem se vytáhla do sedu. Rukou jsem hrábla do vlastní krve, která pomalu zasychala. ,,Jak jsem tady byla dlouho?" Zeptala jsem se a bolestně jsem hlavou, když sem se dotkla hlavy. ,, Myslím, že tak, hm... Půl hodiny?'' ,,Aha." Pomalu jsem vstala a držela se přitom zdi. ,,Proč jste tady u mě počkali?'' Zeptala jsem se jich a zkoumala svoje zranění. Měla sem rozbitou hlavu a dost tržných ran. ,,Byl jsem rád, že jsi mi pomohla" zašeptal kocour neslyšně. Podívala jsem se na něj. ,,Jsem rád, že si mi pomohla, ale nemůžu se s tebou bavit." ,,A proč?" Zeptala jsem se a bolest nahradil vztek. ,,Protože jsi šikanátor." Tak tím mě teda nas*al. ,, Vždyť jsem ti pomohla!" Zařvala jsem na něj. ,,No vidíš! Seš jako Blood, ta taky pomála jenom, když se jí chtělo, a ostatní mlátila!" ,,Já nejsem Blood" zavrčel a jsem a otočila se k nim zády. ,,Teď sem se naštvala." Pohrdavě jsem se zašklebila a odešla do svýho pokoje. Vždycky, když někomu pomůžu, tak se na mě potom vykašle. Byla jsem dost naštvaná. Vstala jsem, kašlala na zranění a šla do jídelny. Musela jsem být v bezvědomí dýl než půl hodiny, protože už byla celkem tma a pochybovala jsem, že tam někdo bude. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Nikdo tam nebyl, tak jsem obešla pult a vzadu v kredenci jsem našla plechovky s jídlem, sladkosti a čerstvé ovoce. Takže nám dají starý chleba a sami se tady cpou sladkým?! Vzala jsem si pár tabulek čokolády, ovoce a jednu plechovku s tuňákem. Všechno jsem si odnesla na pokoj a v klidu snědla. Pak už sem si lehla a snažila se na nic nemyslet...

Ráno jsem si rozčesala vlasy a snažila se dát aspoň trochu dohromady rozbité zrcadlo. Když jsem ho konečně trochu poospravovala  izolepou, podívala jsem se na svůj odraz. Rukou sem se dotkla stehů, které byly pořád trochu nasáklé krví. Co jsem to udělala?...
Když jsem procházela kolem pokoje Lea a Ruda, uslyšela jsem vzteklý řev. ,,Ta krysa nám snědla skoro všechen chleba!" Potlačila jsem úsměšek a šla na snídani. Kuchařky musely být opravdu neschopný, protože byla voda s hořčicí a k tomu kousíček chleba. Když si o mě všichni myslí, že jsem šikanátor, tak můžu v klidu předbíhat. Stoupla jsem si na začátek fronty a zašklebila jsem se na děcka, která byla radši zticha, než aby mi něco řekli. Vzala jsem si od kuchařky jídlo a odnesla si ho do rohu. Vzala jsem si jen chleba a hořčici tam nechala. Nikdo si mě moc nevšímal, tak jsem vklouzla dozadu a vzala si čokoládu. Když jsem šla na pokoj, všichni se na mě závistivě dívali. Dojedla sem ji a přešla k oknu, abych se nadýchala čerstvého vzduchu. Někdo mi poklepal na rameno a já se otočila. Stála za mnou dospělá puma, která se hodně podobala Kiratovi. Měl jenom jinak obarvené vlasy a v uchu náušnici. ,,Co potřebujete?" Zeptala jsem se co nejzdvořileji, jak sem dokázala. ,,Chci si tě adoptovat." Zasmála jsem se, protože to musel být nějaký vtip. ,, Mě?" Zeptala jsem se překvapeně. ,,Jo" zavrčel a chytl mě za ruku. ,,Dělej a nezdržuj" řekl ještě a táhl mě k východu. ,,A co papíry?" Zeptala jsem se zoufale, protože jsem tu chtěla zůstat. ,,Ty už jsem vyplnil. A věci z pokoje sem ti už taky vzal."Mluvil jako Kirat. Před sirotčincem stála modrá dodávka, v které sem asi přijel. ,,Nasedni si" řekl a otevřel mi dveře. Cestou asi k jeho domu jsem byla potichu. Co když se bude chovat jako Violet? Prudce jsme zastavili a já vylezla ven. Stála jsem před velkým domem, s bílou omítkou a červenou střechou. Vypadal celkem příjemně. ,, Pojď" řekl a vešli jsme dovnitř. Došli jsme do obýváku, kde na pohovce seděl velký medvěd. V jeho očích jsem zahlédla stín poznání. Já ho také poznala. ,,Tak jsem ji našel, Hanzo."

Jen tak, hloupá otázka XD

Chcete, aby to s Grey dopadlo dobře, nebo špatně? Zařídím to podle vás XD