Antipobertky (hp fnf)

Přátelství nad rodinu

Rozhlédla jsem se po třídě a sledovala tváře svých ,,nevinných" spolužáků ze Zmijozelu. Kdyby jen věděli co je čeká. Už jsem si představovala jak jim bude slušet červená, když do třídy vešel profesor. Pozdravil třídu a začal vykládat jak je nadšen z výsledků naší třídy na pololetí. Jak taky jinak. Zmijozel- kolej proslulá svou černou magií a Havraspár- kolej inteligence či co. Řekněme že obranu proti černé magii se bát
nemusíme. Nepřišlo mi to ani jako deset minut a hodina byla u konce. Rychle jsem se zvedla a šla do jídelny, kde jsem se měla sejít s holkama. Po jídle šly do knihovny a já se rozhodla zajít si zkoušet patrona na astronomku. Sedla jsem si na své obvyklé místo u zábradlí a vypla. Jen jsem vzpomínala a snažila se najít TU vzpomínku.

,,Simon?!" teprve po chvíli mě probudil něčí hlas. ,,Věděla jsem že tě tady najdu." zasmála se. Chvíli jsem se dívala zmateně ale pak jsem si zase opřela hlavu o zábradlí. ,,Dorcas.....dlouho jsme se naviděly.",,Nedělej jako bych ti chyběla...jen jsem ti přišla říct že tě hledá Potter." odsekla. Všimla jsem si jejího pohledu. Vypadala jako by se nad něčím rozhodovala. Dívala se na mě a pak dolů. ,,To není ale jediný duvot proč si tady že?....Chtěla bys mě schodit co?" zvedla jsem se a přiblížila se k ní. ,,Vybrala sis ale špatný den. Nemám náladu dneska umírat. Možná příště." usmála jsem se na ni a odešla.

Šla jsem zpět do hradu. Řekla jsem si že by holky už mohly být naučený a.... Taky že byly. Narazila jsem na ně ve dveřích. Chtěla jsem je pozdravit ale v nádechu...,,Ty se furt bavíš s Blackem?!?" zařvala Lils. ,,Proč bych neměla?",,Tobě to Dorcas neřekla nebo co?!" pokračovala naštvaně Lils. ,,Co by mi měla říct?" nechápala jsem. ,,Prý viděla Bellatrixiinu ruku......má na ní znamení pána zla." řekla klidně Ann. ,,No a Regulus se s ní v poslední době furt baví a tak...." ,,Máme o tebe strach Simi. V poslední době nemyslíš snad na nic jiného než na Antipobertky a.......dost si se změnila...." Zadívala se Lily do země. To není možný oni si fakt myslej že bych přešla na stranu Pána zla. ,,To že se bavím s někým ze Zmijozelu neznamená že-" ,,To jsme říct nechtěl-" ,,Jen jste to naznačovaly máš pravdu." řekla jsem zklamaně. Ne naštvaně, ne rozzuřeně, ne smutně ale zklamaně. To mi už nevěří už ani v tomhle. ,,My to tak nemyslíme jen-" ,,Máte strach? Promiň ale kdybyste mi věřily tak se nebojíte." smutně jsem se usmála a odešla. Šla jsem k Černému jezeru. Sedla jsem si tam do sněhu a upřímně mi bylo jedno že mrznu. Dívala jsem se na tmavou, zamrzlou hladinu a přemýšlela proč. Proč mi nevěří, proč si to myslí, proč se starají, proč s-,,Tak tady seš." uslyšela jsem známí hlas. ,,Co chceš?" ,,No víš pořád seš moje sestra a-" ,,A co? To že máme stejný přjmení neznamená že jsme kamarádi." odsekla jsem. ,,Chci s tebou mluvit o něčem co by tě mohlo zajímat. Vlastně je těch věcí víc ale nejspíš mě moc poslouchat nechceš a tak ti chci říct alespoň ty nejdůležitější." ,,Máš tři minuty." ,,Pět." ,,Tři a půl" ,,Čtyři." ,,Fajn." protočila jsem oči. ,,Víš....já to....s Lily myslím vážně a .......opravdu se mi nelíbí vidět jí tak ustaranou. Neříkám ti ať děláš co po tobě chce ale skus jí vyslechnout. Dobře víš že ona není špatný člověk.....chce ti jen pomoct." ,,Já vím ale.......je to prostě.....strašně....já nevim." ,,Dej tomu šanci. Vým že přátelé......dokážou opravdové zázraky." v jeho očích jsem viděla mírný záblesk. Bylo mi jasné že on a Poberti jsou opravdu přátelé na celý život. ,,Promyslím to." odvrátila jsem hlavu na druhou stranu a zahalila se do svých hustých vlasů. ,,A ta druhá věc..... Vím to a všichni Poberti taky. Vím že ty, Anna, Lily a Dorcas jste ti co nám v poslední době konkurují. Ještě sice úplně neznáme váš systém ale....dejte si pozor. Jednou vám vrátíme úder." dořekl, zvednul se a zmizel. Já se zhluboka nadechla a vydala se za holkama. Už byl totiž skoro čas večeře a tak se blížila i hodina pravdy. Dnes se dozvíme zda dostatečně umíme šicí kouzla.