Antipobertky (hp fnf)

New Year I.

,,Simi!?" ,,Simon!!" ,,Sim...." ,,SIMI?"  postavy v temnotě na mě křičí? Co chtějí? Znám je? Podívala jsem se do svých rukou. Hůlka? Ta není moje. Taaaaaaaak moment. Já ležím támhle na zemi jak můžu.  Mé tělo se najednou pohlo. ,,Avada kedavra" a z mé hůlky vyšel zelený záblesk. Co?!?! To jsem se jako právě zabila. Co se děje?! CO TO...

Otevřela jsem oči. Byla jsem zase ve své posteli. Na posteli vedle té mé ležela An a na té naproti Lils. Zhluboka jsem se nadechla a převlekla se. Poslední den tohoto roku. Podívala jsem se na hodiny. 7. Tak to mám tak cca 3 hodiny než se holky vzbudí. Super. Samota mě faaaakt nebude nutit přemýšlet nad tím záhadným důvodem proč se ve snech vraždím. Takže na astronomickou věž ani do sovince nepůjdu. Bojím se že mám sebevražedný sklony a skočila bych. No....chtěla bych se dožila dalšího roku. Nakonec jsem se šla projít po prázdných chodbách.

Chvilema jsem se cítila opravdu divně. Jen občas jsem narazila na skupinky lidí, kteří možná teprve šli spát. Po nějaké době jsem našla odlehlou chodbu a tam si sedla do jednoho z nezasklených oken. Sledovala jsem vrby mlatičku jak zabíjí ptáky jednoho podruhém. Nebylo to ani tak zábavné jak to zní. Po chvíli už jsem tam jen seděla s hlavou opřenou o rám a uvažovala nad mím snem. Kdyby se mi zdál před rokem asi bych to nechala být ale teď? Blíží se válka. Všichni to tuší. ,,Vypadáš dost zamýšleně." ozvalo se z vedlejšího okna. ,,To víš nový rok." hned jsem ten hlas poznala. ,,Jak pokračuje vás projekt?",,Výborně. Neboj nechám si vás nakonec." usmála jsem se. ,,Ještě furt si to můžeš rozmyslet." odpověděl vážně. ,,Drahý a milovaný Lupine to není tvůj problém." odsekla jsem, zvedla se a šla pryč. Zašla jsem sotva za roh a narazila na černovlásky ze Zmijozelu. No to tu ještě chybělo. Obešla jsem je a chtěla pokračovat v cestě. ,,To vypadá že se ti to začíná vymikat z rukou." zastavila mě Regova slova. Blbci. Proč se do toho furt někdo montuje. ,,Drahý a milovaný Regu není to ani tvůj problém a už vůbec ne zde přítomného pana Snaipa." usmála jsem se mile. Je mi jasné že to všechno Lupin slyšel a moje odhalení visí na vlásku. Jsem ráda že tenhle rok končí.......

Ani nevím jak se to stalo ale skončila jsem na astronomické věži. Ano i přes to že jsem se bála že se zabiju. Nevadí. Sedla jsem si na zem a opřela se o zábradlí. Vyndala jsem si hůlku a vyčarovala jsem si malé lítající plamínky, abych se zahřála. Přecijen už byla poměrně zima. Zavřela jsem oči a uklidnila svou mysl. Rozhodla jsem se si expecto patronum. Popravdě povedlo se mi jen jednou a to hooooooooooodně dávno. Ta konkrétní vzpomínka byla odnesena časem takže momentálně.......jsem bez patrona. Jejda. Projížděla jsem si v hlavě své vzpomínky. Všechno co jsem si kdy pamatovala. Ale........žádnou takhle výjimečnou vzpomínku nemám... Rozhodla jsem se že nějakou musím najít ale jindy. Probrala jsem se z mírného tranzu a vrátila se do pokoje. Holky už byly vzhůru a tak jsme společně vyrazili na snídani. Snad celý den jsme pak dělaly blbosti v našem pokoji. A večer pařba!!!!! Ano je to sice pařba Pobertů ale..... No pařby dělají dobrý. ,,Simon...mohla bych s tebou mluvit?" ozval se za mnou tichý hlas, když jsme s holkama vyrážely. ,,Jasně Dio." Dia je holka z Mrzimoru, se kterou se znám asi tak 2 roky. Seděli jsme spolu jednou na bylinkářství. ,,Co potřebuješ?" zeptala jsem se jí mile, když jsme zašli za roh. ,,Dohodli jsme se ještě s dvouma klukama ze Zmijozelu a Nebelviru že uděláme společný ohňostroj a tak....přidala by ses? Prosím...chceme mít kompletní partu." no co na to říct. Prosila tak dlouho dokud jsem nesouhlasila. Pak mi dala instrukce atd a odešla. Já doběhla holky a společně jsme vyrazili na párty.