Antipobertky (hp fnf)

pomoc....

,,Simon!" mávaly na mě holky kousek od hřiště. Ještě jsem je nechtěla vidět. Nevěděla jsem ještě co říct. ,,Co se stalo? Jak ti je?" vyptávala se hned s ustaraným výrazem Lily. Tak teď se cítím ještě hůř.....proč jsem na to jenom kývla. ,,Já jsem v pohodě ale..." nevěděla jsem přesně co říct. ,,Co se stalo?" naléhala Lily. Tohle mi nikdy neodpustí. ,,Promiň tak trochu jsem se s Jamesem vsadila......" ,,Cos provedla?" protočila oči Ann. ,,Tak trochu jsem mu slíbila že s ním Lily půjde na rande." pousmála jsem se nevinně. Oooo bože zabij mě. Bude to lepší než, když to udělají ony. ,,To jako fakt!? Nemůžeš obchodovat s ostatníma." rozkřikla se Ann. ,,Já vim al-" ,,To je dobrý." pousmála se Lily. ,,Věřím ti Simon." Cože to řekla? Slyšela jsem správně? Já žiju? Já žiju! S malám zaražením jsem přikývla. ,,Lily..." An zněla stejně zaraženě. ,,Radši pojďte. Určitě máš hlad." navrhla. ,,Jasně." usmála jsem se. ,,Hej Potterová." ozvalo se za námi. To nebude tak jednoduchý. Ne ne ne. Já věděla že něco strašnýho příjde.  ,,Co chceš Pottře?" ,,Jen se chci ujistit že počítáš s-" ,,Se vším počítá Pottře." okřikla ho Lily. Kdyby jen věděla. ,,Vypadá to že tě předběhla." zasmál se Remus. ,,Tak jí jistě nebude vadit svěřit se svěří i-"  ,,Sklapni." okřikla jsem ho. ,,V klidu. To ty si zaváhala." ,,Já nezaváhala." ,,Jasně." mrkl na mě. Fakt ho nesnáším. ,,Popravdě on o tom ještě neví takže...." usmál se a ukázal oběma rukama na Siriuse. ,,To ti nestačí že zničíš život Lily..." zaškemrala jsem. ,,Toho bych se klidně vzdal jen kvůli tomuhle ale....jak to říct? Já vyhrál obojí." zasmál se. ,,Víš co? Už ve vás vidím dvojčata." pousmála se An. ,,Díky za podporu." usmála jsem  se na ni hraně ,,Není za co." vrátila mi úsměv. ,,O co tu přesně jde? Asi se mě to týká ale....už něco mám takže jestli by to šlo rychleji...?" začal s mírným úsměvem nervóznět Sirius. ,,Tak dělej Potterová." usmíval se James. ,,Zlato zlato....já tě fakt zabiju." řekla jsem si spíš pro sebe. Fajn holka. Tohle nemá smysl. Zhluboka se nadechni a jdi do toho. Sakra proč jsem tak nervózní...tohle není tak hrozný ne? přece to děláš jen kvůli tomu žes prohrála... ,,Možná že jsem si věřila trochu dost a prohrála jsem takže James může jít na rande s Lily a....no....ehm....já mám jít na rande se Siriusem." dostala jsem ze sebe nakonec. Oooo bože to zní fakt ujetě.  ,,Cože?!" ozval se dvouhlas za mnou. Siriusův výraz mě vyděsil....vlastně já nevím...já...nedokázala jsem v něm moc vyčíst. Určitě tam bylo překvapení ale.....nevím...co...bože...eghr. James s Remem se začali smát Siriusově výrazu. Nemohla jsem se na to dívat....prostě jsem nemohla. Rozhodla jsem se udělat to nejlepší co mě napadlo. Rychle jsem odešla. Stále jsem slyšela jejich smích. Stále jsem cítila Siriusův pohled.  Nic lepšího mě nemohlo napadnout....musela jsem utéct...moje srdce tlouklo rychleji než kdy jindy......a stále jsem si opakovala tu otázku ,CO to se mnou je?'. Chytla jsme se za tváře, který mě neskutečně hřáli. Co to se mnou je? Nechápala jsem to. Uklidni se. Nádech...kurnik jak se dýchá. Došla jsem rychle do hradu a schovala se za první sloup, který jsem dokázala najít. Ještě jednou jsem si vybavila jeho výraz....co to mělo být? Co se to odehrálo? Sjela jsem po sloupu dolů na zem. ,,Simon?" ozvalo se na chodbě. Lily....,,Simi!" An.....já......já nemůžu. ,,Simon." Ozvalo se nade mnou. Kdy mě našly? ,,Simi." klekla si ke mě An. ,,Jak ti je?" zeptala se. ,,Nevím.." zamumlala jsem a přitáhla si nohy k tělu. ,,To bude dobrý Simon..." ,,Jak to víš?" zadívala jsem se na ni. ,,Lily už to dneska jednou řekla. Věříme ti Simon a vždycky tu budem." usmála se. ,,Všechno se dá zvládnout pokud v tom nejsi sama." přidala se Lily. ,,Já ale ani nevím co to je...." ,,To nevadí. Budem jako vymítači duchů." ,,To nebylo vtipný Lily." zakroutila jsem nad ní hlavou. ,,Vstávej. Půjdem na to jídlo." podala mi ruku An a sama si stoupla. ,,Jasně." usmála se a nechala se vytáhnout na nohy.