.XII.

2.4K 104 1
                                    

,,Jak sis užil svou svatební noc?" Victor a Adam seděli u stolu a popíjeli spolu pivo. Adam si Victora nedůvěřivě prohlédl a poté se pousmál. ,,Ale to víš... Vše bylo skvělé..." řekl to s ďábelským úšklebkem. Bylo mu jedno jakým způsobem si ji vzal. Victor dopil své pivo a poté se zvedl. Adam ho hned zpražil tázavým pohledem. ,,Ještě si musím něco zařídit..." řekl a vydal se pryč.

Kráčel chodbami. Chtěl jsem křičet vzteky. Jak je jen možné, že mne sňatek mého nejlepšího přítele tolik rozhořčil. Vždy pro něj přeci chci to nejlepší. Očividně nejde o něj, ale o ni.

Zastavil se před komnatou Elizabeth. Vzpomněl si na večer, kdy ji viděl skrze škvírku ve dveřích. Položil na dveře svou dlaň, zavřel oči a se smutkem si povzdechl. Otočil se k odchodu, ale v tom zaslechl slabý pláč. Přiložil ucho ke dveřím, aby se přesvědčil, odkud nářek jde. Skutečně vycházel z její komnaty.

Prudce vtrhl dovnitř. Polapil ho strach. Spatřil lady Elizabeth schoulenou v koutě. Již neměla skoro žádnou sílu. Jediné na co se zmohla bylo zvednout hlavu a pohlédnout na krále. Rychle se k ní vydal. ,,Victore..." zašeptala a spadla do jeho náruče. Omdlela, či pouze usnula? Victorovi se zvýšil puls a zrychlil dech. Byla tak chladná.

Opatrně ji položil na zem a rychle se vysvlékl ze své košile. Nemohl ji nechat odhalenou, i když šíleně chtěl. Pomalu a něžně ji oblékl do jeho košile, poté ji vzal do náruče a nesl z komnaty pryč.

Zuřil, ale zároveň měl šílený strach. Mohl ji vážně zranit. Spěchal chodbami. Musel najít někoho kdo by mu pomohl a najednou spatřil ji. Susan šla pomalu, hlavu měla sklopenou. Jakmile však spatřila krále a Elizabeth, ani se neklaněla a rychle se rozběhla k nim.

,,Co se stalo?" zeptala se. ,,Nevím jistě, ale potřebuji najít někoho kdo jí pomůže... Musím zjistit jak na tom je..." Susan se rozhlédla a poté zašeptala: ,,Vezmeme ji ke mne do komnaty!" Okamžitě tam zamířili a Victor poté Elizabeth opatrně položil na postel.

Susan musela Elizabeth prohlédnout a umýt, takže musel Victor počkat na chodbě. Nervózně přecházel sem a tam. Měl chuť z Adama vymlátit duši, ale musel se ovládat.

Najednou se otevřeli dveře a Susan kývla na Victora, aby vešel dovnitř. Na nic nečekal a rychlým krokem se ocitl v komnatě. Elizabeth ležela na posteli, přikrytá pokrývkou. ,,Jak na tom je?" zeptal se a pomalu se posadil vedle Elizabeth. ,,Naštěstí se jí nic vážného nestalo, ale myslím, že její čest a hrdost utrpěli značné poškození... Dala jsem jí jednu bylinu po které se bude cítit lépe. Teď však ze všeho nejvíce potřebuje klidný spánek."

Susan se posadila ke stolku a otevřela knihu. Victor se na ní otočil se slovy: ,,Děkuji..." Pouze se usmála. ,,Mimochodem, kde jste se to naučila lady?" zeptal se. ,,Posledních pár měsíců studuji prostřednictvím knih. Toto byl můj první zásah v praxi..." Stále se dívala do své knihy. Victora její klidné chování fascinovalo. Tak mladá a inteligentní.

,,Victore..." uslyšel a tak svůj zrak rychle přetočil na Elizabeth. Mluvila ze spaní. Po tom všem jí ještě trápily noční můry. ,,Jsem tu!" řekl klidně a chytl její ruku. Susan dokonce zvedla svůj zrak od knihy, kterou svírala. I slepý by viděl, že k sobě Victor a Elizabeth cosi cítí. Susan se pousmála a opět se zahleděla do své knihy.

Victor seděl u Elizabeth několik hodin až začal pomalu usínat. Hlava mu padala všude kolem a jakmile to spatřila Susan, prudce zavřela svou knihu. ,,Můj králi? Myslím, že byste si měl jít lehnout," řekla, postavila se a vydala k nim. ,,Musím tu být! Potřebuje mě!" pronesl unaveně a lehce naštvaně. ,,Věřte mi, teď je již v pořádku... Ovšem také tu záleží na vaší, její a mé cti. Nesmí vás tu najít."

,,Koho zajímá nějaká hloupá čest?!" řekl opět naštvaně, lehce zvedl ruku Elizabeth, políbil její hřbet a poté si ji pouze opřel o rty. ,,Musíte ji skutečně milovat..." Victor položil její ruku, prudce se postavil a otočil na Susan. Zahleděl se jí do očí, chtěl něco říct, ale nakonec pouze zavrtěl hlavou a vydal se pryč z pokoje.

,,Některá tajemství, ani král neskryje!" řekla s nevinným úsměvem Susan a vydala se zpět ke své knize.

Victor mířil za Adamem a věděl, že má Susan pravdu. 

Poslední šance {Dokončeno}Kde žijí příběhy. Začni objevovat