Poslední šance {Dokončeno}

.XXII.

,,Králi?" oslovil Victora Jareth, který právě přišel do jeho komnaty. Stále osídlovali panství na Adarské stráni, které patří právě Victorovi. Dříve sem s rodinou jezdívali a trávili svátky, avšak po smrti jeho matky se přestal stýkat se svou sestrou a mladším bratrem. Jediný s kým zůstával nadále v kontaktu byl jeho otec. Jako prvorozený také neměl na vybranou.

,,Ano?" otočil se a zahleděl do očí věrného lorda. ,,Vojsko bylo zahnáno zpět za hranice, takže hrozba je alespoň na čas zastavena." Victor pomalu přikývl a poté se zeptal: ,,A naši muži?" Jareth si smutně povzdychl, ,,spousta jich padla, avšak stále jsme v přesile. Spousta mužů právě oslavuje naše dosavadní vítězství." Victor opět přikývl.

,,Jestli mě omluvíte, mám ještě něco na práci," řekl a sladce se usmál. ,,Lorde Jarethe?" oslovil ho, právě když se otáčel na odchod. ,,Ano pane?" ,,Měl byste pro mě malou chviličku?" zeptal se a pobídl mladíka aby se posadil do křesla u malého stolku. Jareth stál jako přimražený, ale nakonec se k němu vydal.

,,Chtěl jsem se vás zeptat na vaši sestřenici." ,,Na Elizabeth?" zeptal se zmateně a s nechápavou tváří. ,,Ano! Co si myslíte o jejím sňatku s lordem?" Zhluboka se nadechl. Věděl moc dobře, že může být ke králi upřímný. ,,Že se má sestřenice provdala pouze pro to, že musela a né proto že by si to skutečně přála. "

,,Proč musela?" ,,Byl to slib, který dala svému otci, než odjel do oné bitvy... Jenž je mu země lehká." Král se napjatě zamyslel. I v tak vážné situaci na ni nemohl přestat myslet. Teď je již v bezpečí na Tyrolském panství a pro něj tak daleko. Daleko od něj.

,,Můj Králi! Můj králi!" zaslechl křik, nesoucí se chodbami. S Jaretem vyděšeně zvedli svůj zrak a poté i své těla. Museli nalést zdroj křiku, který patřil muži.

,,Musíte mě pustit, jdu za králem! Já jsem přeci pobočníkem lorda Adama, cožpak mě nepoznáváte?!" Konečně uviděli potrhaného, ušpiněného a také zapáchajícího Benjamina. ,,Ne, nikam vás nepustím!" křičel strážný.

,,Co se to tu děje! Proč křičíte přes celý hrad!" Strážní chudáka Benjamina pustili a on před králem poklekl. ,,Můj králi. Jsem Benjamin, patřím mezi nejvyšší pobočníky lorda Adama." Král se začal lehce strachovat. ,,Já vím kdo jsi!" vydechl vyděšeně, ,,a také vím kde a s kým jsi měl být!"

Benjaminovi vhrkli slzy do očí. ,,Já... Přepadli nás, nemohli jsme nic udělat, bylo jich příliš a my neměli žádnou šan..." Král ho chytl za límec a vyzvedl ho, aby mu viděl do tváře. ,,Co se stalo s lady?" zněl tak rozčíleně. ,,Oni... ji zajali..." vykoktal rozrušeně. ,,Kde?!" ,,Ve Smaragdových lesích..." ,,A kdo?!" ,,Říkal, že se jmenuje Erik... říkal, že je to váš bratranec Erik..."

Victor ho prudce pustil, vykulil oči a srdce se mu zlostí rozbušilo ještě víc. ,,Ne, to není... možné," zašeptal a začal přemýšlet. Vzpomněl si. Ten večet byla bouřka, Victor měl žízeň. Viděl svého bratrance utíkat ze své komnaty. To bylo naposledy co ho viděl.

,,Erik! Je naživu?" Musel zopakovat nahlas. ,,Ale jak je to možné?" zeptal se krále Jareth. Victor pomalu a vyděšeně kroutil hlavou. ,,Nemám tušení!" Jestliže je Erik naživu, je právým nástupcem na trůn. 

Victor rozrazil dveře, komnaty lorda Adama. Jakmile to udělal uslyšel holčičí vřískot. Adam ležel na posteli v obložení tří lehkých děv. ,,Skutečně Adame?! Nejsi ženatý ani týden a už máš v posteli jiné ženy! Ven!" zakřičel naštvaně král.

Všechny se oblékly a rychle vyběhli z komnaty. ,,Co se stalo můj králi?" zeptal se při oblékání svých kalhot. Naštvaně došel až k Adamovi, který seděl na posteli jakoby nic. ,,Unesli vaši ženu... Lorde!" řekl naštvaně. ,,Cože?" zeptal se se zvláštním výrazem, ve kterém však strach nenaleznete.

,,Unesli tvou ženu a ty se tu válíš se třemi děvkami!" ,,Omlouvám se králi," řekl upřímně, ale naštvaně, ,,musíme... musíme něco udělat!" dodal ještě Adam a trochu nervózně se postavil.

,,Králi, jediné místo, kde by Erik a jeho lidé mohli být je hrad smaragdových útesů. Lord Adam a vy by jste s částí vojska měli vyrazit co nejdříve. Postarám se, aby se tu nic nestalo a armáda zůstala za hranicí." ,,Dobrá Jarethe... Jsi dobrý muž a ještě lepší bojovník!"