Poslední šance {Dokončeno}

.XVI.

,,Lewisi!" vykřikla Elizabeth a vydala se ke zraněnému muži. Prostor kolem kočáru se začal zaplňovat lidmi. Koně zděšeně řehtaly. Andrew, Benjamin a Joshua vytáhli své ostré meče a započala bitva na život a na smrt. Muž s šípem v hrudi se stále pokoušel posadit. Byl zmatený a jistě mu nebylo příjenmě.

Mladá lady se k němu snažila dostat blíže, ale najednou jí někdo ruku omotal kolem pasu a přitáhl k sobě. Byla přimáčknutá na nějakém muži, který ji pod krk přiložil dýku. Měla zavřené oči a jakmile je otevřela, uviděla že před ní všichni její muži, včetně Elyzi, jak klečí, za zády mají nějaké mladíky a stejně jako ona mají u hrdla dýku.

,,Dnešní úlovek je očividně velký," uchechtl se jeden z mladíků. Bylo jich zhruba dvanáct a nikomu nemohlo být více než pětadvacet. Před Elizabeth se postavil jeden z nich. Měl tvář zahalenou v jakémsi šátku, ale jeho tmavé oči hleděli do těch jejích.

Rychle si sundal šátek. ,,Rád bych znal tvé jméno!" uculil se. Na loupežníka byl poměrně pohledný. Černé rozevláté vlasy, temné oči a šibalský úsměv. Ale očividně byl nevychovaný neurvalec.

Elizabeth mlčela, pouze hleděla do těch jeho očí. ,,Slečinka nejspíše přišla o jazyk!" zakřičel se smíchem a jeho kumpáni se k němu přidali. Otočil se směrem k Elyze a vydal se k ní. ,,Tahle je bezcená!" Chytl její paži a vyzvedl ji do vzduchu. Brečela a Elizabeth trhalo srdce ji takto vidět.

,,Elizabeth! Jmenuji se Elizabeth!" řekla tvrdě a nebojácně i když by nejraději utekla někam pryč. Elyza se celá třásla. Nyní byl její strach na samém vrcholu. Vzhlédl od drobné Elyzi na Elizabeth, která měla pod krkem stále přiloženou dýku.

,,Mé jméno je Erik..." řekl to jako kdyby celou dobu čekal pouze na to, až se sám bude moct představit. Otočil se zpět k Elyze a prudkým pohybem ji strhl na zem. ,,Chce ji někdo?!" zeptal se svých mužů, avšak nikdo se neozval. ,,Fajn. Zabít!" přikázal jim. ,,Ne!" zakřičela Elizabeth a začala s sebou trochu mlet.

Byli zvyklí zabíjet. Dostali příkaz a hodlali ho poslechnout. Elyza ležela na zemi asi dva metry od Elizabeth a začala se k ní plazit. Brečela, stále brečela, avšak jeden z chlapců jí rychlým pohybem meče sťal hlavu.

Lady zděšeně zakřičela a odvrátila zrak. ,,Hoď ji k tomu druhému!" Po tváři jí steklo několik slz. Erik k ní přišel a chytl její čelist. Prudce otočil její hlavu svým směrem, aby se mu zahleděla do tváře. ,,Co po mě chcete?!" zašeptala zdrceně. ,,Nejdříve jsme vás chtěli pouze okrást, ale poté jsem si všiml jich!" ukázal směrem k třem zbylým mužům, ,,jsou to poskokové věrného psíka našeho nejdražšího krále Victora..." musel si odplivnout a poté opět pokračoval, ,,jistě by nedoprovázeli jen tak někoho... Takže co jsi zač?"

Elizabeth lapala po dechu. Nemohla dýchat a rozhodně s ním nechtěla komunikovat. ,,Co jsi zač?!" zakřičel jí do tváře a poté konečně pustil jej čelist a odstrčil její tvář na levou stranu, hleděla do země. ,,Lady Elizabeth... paní Tyrolských lesů!" Nejradši by si také odplivla. Erik opět chytl její tvář a natočil ji tak aby na něj viděla.

,,Co?!" Nehodlala to opakovat, jen mu hleděla do tváře. Tentokrát její tvář pustil jemně a udělal dokonce pár kroků dozadu. ,,No... to mě podržte! Samotná nevěsta drahého pobočníka!" Šibalsky se usmál, takže se v jeho tvářích udělali malé dolíčky. Otočil se směrem k mužům a všechny si důkladně prohlédl.

,,Ty!" ukázal na Benjamina a pomohl ho zvednout. Chytl límec jeho košile a trhnutím ho pobídl k chůzi, ,,půjdeš za svým pánem, vzkážeš mu mé vřelé pozdravy, určitě poblíže bude i král... Ach... už mi můj bratranec začal chybět... Jdi!" přikázal. Na nic nečekal a vydal se pryč. ,,Co uděláme Eriku?" zeptal se jeden z mužů.

Podíval se na dva poslední muže a poté na Elizabeth. ,,Oni nám jsou zbyteční! Jí se však nesmí zkřivit ani vlásek!" oznámil se smíchem. Muž, který držel Elizabeth se přiblížil k jejímu uchu a lehce si přičichl k jejím vlasům. ,,Nemusíš se bát... budu jí hlídat jako oko v hlavě!" Pomalu dal dýku od jejího krku pryč. Elizabeth mu rychle dupla na nohu a rozeběhla se k Diabolusovi.

Erik ji však zadržel a zkřížil její ruce za zády. ,,Páni je to bojovnice!" ,,Však já ji zkrotím!"