No tak to vážně ne...

1.4K 104 10
                                    

Pohupovala jsem se sem a tam pohodlně usazená v houpací sítí a upíjela horký čaj. Přede mnou se rozprostíralo nádherné modré jezero. Momentálně jsem pobývala v jednom ze Simonovích letních sídel. Byl tady snad jenom jednou a to tehdy, když to tu kupoval.

Bříško se mi viditelně zakulacovalo, občas jsem i cítila jak mě malé kopne, což bylo sice pěkné, jenže pak následovala bolestná křeč, ale pocit, že se ve mě vyvíjí ten malý drobeček mi to vynahrazoval.

Už čtyři měsíce jsem byla naprosto odříznutá od všech. Jediný člověk s kterým jsem přišla do stiku za celou tu dobu byla Susan, paní na úklid a můj doktor, který chodil na prohlídky sem za mnou.

Simon neustále dotíral a chtěl přijet. Ptal se na na malé a jak se nám daří. Pokaždé jsem mu řekla, že se máme skvěle a v podstatě to tak i bylo.

Každý den byl můj telefon bombardován hovory od kluků. Báli se o mě. Naštěstí obě skupiny, jak The Wanted tak One direction právě objížděli státy někde v evropě kvůli jedné z dalších tour. Byla jsem za to ráda, jelikož tak alespoň neměli čas na to, aby mě hledali.

Z těžka jsem se vykulila že sítě. Řeknu vám, být těhotná není až zase taková brnkačka. Oteklé kotníky, velké břicho, rychlá spotřeba jídla a ani se nemůžu pro nic ohnout, takže co mi hold upadne na zem zůstane už navždy, nebo dokud neporodím na zemi. Vešla jsem dovnitř do domu a zašoupla za sebou skleněné dveře. Dřevěná podlaha mi příjemně ochlazovala bosá chodidla. Na konferenčním stolku zuřivě blikal telefon a žádal si mojí pozornost. Všechny vnitřnosti v těle, jakoby se mi Stáhli pevně k sobě. Chtěla jsem si poslechnout alespoň nějaké vzkazy co mi nechali kluci. Zároveň jsem, ale vědě a, že pokud to udělám budu mít nutkání jim zavolat.

Rychle jem zatřásla hlavou a odvrátila pohled od blikajícího černého světýlka. "Nesmíš Samantho! Prostě ne." Mluvila jsem sama na sebe a ještě k tomu tónem, jako bych kárala neposlušného psa. Začínám už asi bláznit.

Měla jsem teď v plánu chvíli jen tak prouzdat po internetu a zjišťovat si něco víc o mateřství a věcech kolem dětí. Nejdřív jsem se ale stavila v kuchyni a uskutečnila brutální rabování lednice a dokonce i mrazáku.

Spokojeně s plným žaludkem a zmrzlinou jako bonus v ruce, jsem s žuchnutím dopadla na gauč a přitáhla si na klín počítač. Označila jsem si pár nových stránek s vybavením pro mimča a poslala odkaz Simonovi. Během doby co totiž byli kluci prič Simon předělával jeden z pokojů pro hosty na dětský pokoj. Mám totiž v plánu se vrátit zpátky domů těsně před porodem. Nikdo z kluků by ještě neměl mít dokončenou tour, takže až se vrátím bude na ně čekat malé překvapení. Úplně vidím ty jejich vírazy. Sama pro sebe se ušklíbnu a jakoby už automaticky si zadávám do Google vyhledávače hesla 1D a TW. Okamžitě mi vyskakují tisíce výsledků. Rozkliknu hned první odkaz a zděšením mi až zaskočí zmrzlina. Chvíli vykašlávám zmrzlou hmotu s příchutí vanilky a pustím se do čtení článku.

Členové slavné skupiny One direction byli včera viděni na jedné, dost divoké párty v Amsterodamu. Na tom, by však nebylo nic špatného, kdyby se tam také neoběvila konkurenční skupina The Wanted.
Z předešlích let už víme, že vztahy mezi těmito chlapci jsou, mírně řečeno vyostřené, ale tohle opravdu nikdo nečekal. Všichni členové jak One direction tak The Wanted byli zatčeni a převezeni na policejní stanici až na Nathana Sykese, jenž po tvrdém úderu pěstí do obličeje, byl převezen do nemocnice se zlomeninou nosu.
Takže nám nezbývá říct nic jiného než popřát Nathanovi aby se mu rychle zahojil nos a ostatním aby vyvázli s čistým rejstříkem.

Nevěřícně jsem mhouřila oči a četla si text znovu a znovu. Četla další a další články, kde se psalo o konfliktech mezi dvěma slavnými boy bandy.

Upřímně...byla jsem zklamaná. Tohle chování překračovalo všechny meze a já hodlala zjistit co se to s nimi sakra děje. Kdyť se chovají jako zvířata a ne lidi. Sáhla jsem po stále blikajícím mobilu a navolila číslo. Tohle jen tak nenechám.

Jelikož minulý díl byl opravdu žalostně krátký přidávám další kapitolu už teď...doufám, že se vám líbí...případné stížnosti, nebo návrhy na to jak příběh zlepši uvítám...pište do zpráv nebo do komentářů, je to na vás...

Komu myslíte, že Sam volá?
(opět) Vaše typy na otce?
A poslední...chcete aby bylo mimčo holčička nebo chlapeček? (jestli si nevyberete ani jedno pohlaví, nemusí se to taky vůbec narodit, takže pište do komentářů...)

Tyyyy brďooo! Čtyřicátá kapitola! Wow! A to jsem plánovala tak maximálně dvacet kapitol...prej...to bude jenom taková oddechovka...a ono houby... :)

Pište názory ať vím na čem jsem :) díky moc za všechno...mám vás ráda :***

Pls vote&comment :)

Story of my love.Kde žijí příběhy. Začni objevovat