Story of my love.

O čtrnáct dnů později...

Bylo mi blbě...jako opravdu blbě. Od té párty jsem se nějak nemohla vzpamatovat. Ať do mě lil Simon sebevíc jeho lektvarů, nic nezabíralo. Už asi týden jsem nevylezla z pokoje, ale nejsem si tím tak úplně jistá, možná i víc, jelikož všechny okna jsem měla zadělané a do pokoje neměl šanci proniknout sebemenší paprsek světla. Když tu za mnou byl Nathan, dělal si srandu, že se ze mě stává upír, po jeho prohlášení jsem ho nemilosrdně vykopla že dveří. Myslím, že Simon říkal něco o tom, že dole v přízemí jsou i kluci, jako všichni ne jenom moji kluci, a dělají si o mě starosti. Upřímně? Bylo mi to jedno. Jediné co mě zajímalo byly stále se opakující křeče do břicha. Jedna taková mě sužovala i právě teď. Na obličeji jsem měla přimáčklý polštář, abych utlumila své stony. Tentokrát to bylo horší než ty předchozí. Nedalo se to vydržet.

"Simone!" Přidušeně jsem vykřikla. Po chvilce se po schodech se ozýval hlasitý dusot. Dveře se rozrazily a do pokoje si to narázoval Si. Ve dveřích se mačkali dva boy bandy a za jiných okolností bych se jim i zasmála. Simon si kleknul k posteli a chytl mě za ruku. "Co se děje Samí?" Hlasitě jsem vzlykla. "Chytají mě křeče do břicha." Ustaraně se na mě podíval a jemně mi odstranil polštář z obličeje. "Poslouchej...Já teď pošlu pryč kluky a pomůžu ti oblíknout a potom tě odvezeme k doktorovi jo?" Jen jsem kýval na souhlas. Simon hodil vše říkající pohled na kluky a ti potichu zavřeli dveře a odešli. "Zvládneš vstát sama, nebo ti mám pomoct?" Nic jsem neřekla a začala se zvedat. Co mě však zarazilo, byl velký krvavý flek na povlečení. Vystrašeně jsem se podívala na Simona. Tomu se viditelně ulevilo a v duchu se připravoval na přednášku o dospívání, jako je třeba sex a menstruace. "Víš Sam, tenhle tvůj stav je u žen úplně normální. Opakujte se to každý..." "Já vím co je to menstruace SIMONE! A tohleto to určitě není. Měla bych to dostat až za týden. Takže to je vyloučeno." Zbledl ještě víc a chytl mírný nádech do zelena. Rychlým pohybem otevřel dveře a vystrčil ohlavu do chodby. "LIAME!" Z přízemí se ozval Liamův hlas. "Co se děje?" Si zastrčil hlavu zpátky do pohoje a přeměřil si celou mou postanu od krve, zase vystrčil hlavu a naléhavě zakřičel. "Jdi nastartovat auto a ať jsem přijde Nathan! Hned!" Docela se mi motala hlava, ale přesto jsem se zvládla převléknout. Bála jsem se a to dost. Už teď jsem mohla cítit, jak mi krev opět prosakuje oblečením. Má kůže byla bledá. Do pokoje vešel Nath, vypadal vystrašeně. Opatrně mi podebral nohy a vzal do náruče. Zavřela jsem oči a zabořila mu hlavu do ohbí krku. Cítila jsem z něj tak dobře známou vůni domova. Naložil mě na zadní sedadla nějakého auta. Sám si sedl ke mě a dal si mé nohy do klína. Liam se otočil a se stisklými ústy v tenkou linku mi pokýval na pozdrav. Dveře u mé hlavy se otevřely a do auta vklouzl Louis a stejně tak na sedadlo spolujezdce zasedl Niall.

Máme tady další díl....a je věnovaný TimeaGrinov, jelikož neúnavně komentuje....díky mooc :)

Co myslíte, že je Sam? Nějaký nápad? ;)

A ještě jsem se chtěla zeptat (taková neobvyklá otázka...) Máte nějaký vzor? A jestli ano, tak koho? To bude asi tak všechno...

Prosím votes a komentáře!!

(čím víc bude momentů, tím dřív bude další díl!)

Ps: Mám ho už předepsanej ;)