Story of my love.

Kocovina?

Zrovna se sprchuju když někdo začne zuřivě mlátit do dveří od koupelny. Vypnu vodu a ještě s pěnou ve vlasech jdu odemknout. Hned jak to udělám vlítne do koupelny Max a začne zvracet do záchodu. Nechutný. Štěstí že jsem se ještě nestihla nasnídat.

Čekám až vypadne abych si mohla smýt mydlinky z vlasů. Asi po deseti minutách co se pořád nemá k odchodu to vzdám. Jenom v ručníku vyjdu na zahradu kde si hodlám omýt hlavu hadicí. No co? Když maj jenom jednu koupelnu?

Hlavu už mám skoro domytou když zasebou uslyším nečí hlas. Vylekám se tak, že si na chvíli zapomenu držet ručník který sjede až nebezpečně dolů a málem odhalí všechny mé přednosti. Naštěstí neznámí narušitel rychle přiskočí a ručník na poslední chvíli chytne. Odtrhnu zrak od trávy která je najednou tak strašně zajímavá a podívám se do krásných modrých očí mého zachránce a zároveň narušitele. "Louisi?!" Vyjeknu a pohled zabodnu zpátky do trávy. Celá zrudnu. Co ten tady sakra chce? Nemá teď někde vylehávat kocovinu?!

Nee to on néé! On mě tu musí objímat v sedum ráno, ještě ke všemu jenom v ručníku a na zahradě mého bratra?!

Uši mi zaplní jeho zvoniví smích a v břiše mi začnou poletovat motýlci.

Ne, ne, ne to určitě nejsou motýlci, určitě to je jenom proto že mám hlad. Loui se přestane smát. Jednou rukou mi něžně uchopí bradu a donutí mě se na něj podívat. Začne si prohlížet snad každý kousíček mého obličeje. Má rozšířeně zorničky tak, že vypadá jako by mu o několik odstínů ztmavli duhovky. Z pozaucha se mi uvolní jeden pramen mokrých vlasů a překryje mi část obličeje. Louis mi něžně vrátí pramen zpátky a pousměje se. "C-co tady děláš? Loui?" Mám trochu problém s tím aby se mi neklepal hlas. Přitáhne si mě víc k sobě. Začne se nebezpečně naklánět dopředu. Na poslední chvíli, kdy už čekám polibek se odkloní a šeptne mi do ucha. "Víš, já jsem si v noci uvědomil že...

Pls vote and comment!