Zůstaň se mnou, prosím [SasuNaru, LeeGaa, GaaNaru] ✔

[4.] Malá žárlivost

Ráno seděl Naruto jako jeden z prvních ve třídě čekající na dvouhodinovku spojenou s druháky, která začínala za patnáct minut devět, a teprve bylo osm patnáct. První hodina prvákům odpadla a on mohl jít rovnou na tuto. Obvykle si rád přispal, jenomže dnes nebyla nálada se zdržet doma...

Nikdo kromě něj se neobtěžoval přijít dřív. Od něj zcela nečekané a kdyby ho viděl jeho třídní mezi prvníma, asi by se dost divil a zkoušel ho na test s drogami.

Blonďák i tak dál smutně zíral do svého sešitu, občas se podíval na čas telefonu, kde byla na zamykací obrazovce jeho a Sasukeho fotka v objetí, kdy se oba na sebe usmívají.

Proč... proč se to tak zvrtlo? Co jsem komu udělal, že se ke mně chová hůř než k ostatním. Kdybych tohle věděl, asi se uškrtím hned na pupeční šňůře...

"Naruto?" ozval se vedle něj hrubší hlas, jehož vlastníka hned poznal. Okamžitě nasadil falešný úsměv a otočil se na právě příchozího Gaaru. Zatajil se mu dech při pohledu na staršího studenta.

Jedině na třech hodinách týdně ho mohl spatřit, to protože měli jeden jistý předmět spojený, jenže to jak vypadal dnes... Doslova jak bytost na vyšší úrovni... Delší prameny rudých vlasů volně visely do levé strany, zbytek byl rozčepýřený, dávající dojem roztomilého ptačího hnízda, mladistvý obličej měnící tvary do dospívajícího muže a vše podtrhovaly lesklé, tyrkysové oči. Alabastrová pokožka přímo zářila díky černému oblečení, které mladík pravě nosil.

Ah, Kami-sama, já vím, že je závist špatná... jenže proč je můj kamarád tak dokonalý? Závidím ti Lee. Hrozně moc a omlouvám se za to.

"Co ty tu tak brzy?" zeptal se mile Naruto a podepřel si bradu, dělal jakoby vůbec nebyl pryč z jeho zjevu. Pokynul rukou, že se vedle něj posadit smí, třebaže druháci a prváci museli být odděleně.

Rudovlásek tak nakonec učinil a přehodil si tlustou mikinu přes opěradlo židle. Vyhrnul si rukávy černé košile po lokty a její spodní, trojúhelníkové cípy ležely do půli stehen. Navíc ty černé džíny skvěle obtahovaly jeho nohy a Naruto se vedle něj cítil jako chudý prváček. On si vzal jen kalhoty, volné tričko červené barvy se znakem spirály na hrudi a mikinu, jíž si nechal rozepnutou.

"Měl jsem na sedm kvůli zkoušce," odpověděl a sundal si batoh ze zad, "zblázni. Nechápu proč to bylo tak brzy," zavrtěl nad tím hlavou. Bylo vidno, že se mu stýská po spánku. No, komu ne. 

"Hm? A co? Jak to dopadlo?" ptal se zvědavě a přiblížil se k němu pln očekávání.

On přesně věděl o co kráčí. Kvůli tomu, že se Naru narodil v říjnu, musel jít o rok později do školy a tak byl smutný, že nebude s Gaarou. Ten mu naštěstí pomáhal i tak, půjčoval staré sešity a na začátku druhého ročníku, který rudovlásek navštěvoval u něj zjistili nezvykle vysoké IQ. Bylo mu nabídnuto, aby složil maturitu už teď a on souhlasil... Chtěl se totiž nějak zavděčit otci a tohle podle něj byla nejlepší cesta. Učitelé byli skeptičtí a moc ho nechtěli pouštět a nakonec byli rádi, že to udělali. Samozřejmě, než nastoupí na vysokou, bude muset nějaké ty zkoušky podniknout. Zrovna dnes proběhla jedna z nich.

"Mám to," usmál se Gaara a hned bylo vidět jak velký stres z něj opadl. Naruto nadšeně vypískl a poplácal ho po zádech. Aspoň někomu se daří. Byl na Gaaru hrozně hrdý. Tak dlouho se připravoval a nakonec to zvládl! 

"Ještě bych se moc neradoval, odpoledne mě čeká další," zamumlal ne moc nadšeně, přesto lehký úsměv na jeho tváři zůstal.

"Já vždycky říkal, že ty jsi dobrej!"