Zůstaň se mnou, prosím [SasuNaru, LeeGaa, GaaNaru] ✔

[5.] Živá představa

Naruto se spokojeně protáhl během přestávky mezi touto příšernou dvouhodinovkou, klouby tiše křuply a několik šlach se pod tímhle uvolnilo nebo natáhlo. Opatrně dal ruce dolů, potom si pohnul s krkem a okamžitě ucítil nepěkně škubnutí. Chtěl otočit hlavu na druhou stranu. Neúspěšně.

"He?" vydechl nechápavě. Zkusil krk otočit. Zase nic. Ani se nepohnul. Jakoby mu v tom vadila nějaká neviditelná síla. No, ta síla byla to, že si skřípl krční vazy a obličej zůstal natočený ke Gaarovi. Zabolelo to jako blázen a on si s hrůzou uvědomil, že nemůže hlavu otočit ani dopředu. Jakoby mu všichni neříkali, že by si měl ráno protáhnout svaly a šlachy. Obětoval to za spánek. Komu by se chtělo takhle po ránu cvičit.

"Eeeeee?! Gaaaaro!" vřískl napůl vystrašeně, napůl nasraně s tím, že bude muset takhle s otočenou hlavou chodit po celý život.

"Co řveš?" zabublal a natočil k němu nepříjemný pohled, který záhy vyměnil za překvapený s otázkou: "Co blbneš, ty osle." Ve tváři se mu mihlo veliké pobavení.Proč se tváří tak nasraně a má obličej přímo k němu?

"Něco mám s rukama, dattebayo! Uáááá!" zaječel nahlas, upoutal tak pozornost zbytku třídy. Chytal si hlavu a chtěl ji násilnou silou otočit do správné pozice. Akorát to bolelo. Bolestí zasykl.

"Tak se uklidni!" sykl k němu Gaara a hned ho sjížděl pohledem. Pozornost od ostatních na sobě cítil velmi nerad. Proč ho tak ztrapňuje? Udržel zrudnutí trapasem a v hlavě měl jasný plán co s tím udělat.

"Ale když ono to bolí!" opětoval mu, tentokrát víc rozčilený. Vztekal se. Dokázala ho vytočit každá maličkost. Prostě blonďatá hysterka. 

"Přestaň hysterčit!"

"Já jsem ÚPLNĚ V KLIDU!"

Po tomhle dostal učebnicí ekonomie do hlavy. Taková zrada. Jeho bff ho mlátí ekonomií. To je zlej sen.

"Teď seš v klidu," pronesl chladně k blonďákovi, který na něj zatím vyjeveně zíral. Fakt nechtěl přitáhnout větší pozornost. Už teď na ně čumělo tolik lidí. Otráveně protočil oči, vstal a popadl blonďáka za předloktí: "Jdem..."

Dnes už podruhé Naruto zmateně vykřikl své tupé: "Eeeee?!"

Jelikož bylo volno, záchody budou ucpaný, tudíž napadlo Gaaru jít do učebny cizích jazyků, kde bylo tuto hodinu volno. Bývá otevřená, aby si studenti mohli půjčovat slovníky, nebo se připravit na hodinu. Každý vždycky všechno v pořádku vrátil, takže nebyla nutnost to tu zamykat. Právě teď tohle využil Gaara. Zatáhl Naruta dovnitř a rychle zavřel.

"Takže... kde tě to přesně bolí a jak se ti něco takovýho, sakra, povedlo?" zeptal se klidně. Sledoval, jak se snaží blonďák marně snaží otočit hlavu na druhou stranu. Vůbec to nešlo.

Naruto se tak pitomě usmál: "A kde vlastně seš?"

Začal se tlemit s hlavou natočenou úplně jinam. Mohl očima obdivovat vybavenost třídy, protože se Gaara v jeho zorném poli nenacházel.

"Otoč se," naznačil mu rukou. S tím pitomým úsměvem vypadal opravdu rozkošně. To musel uznat i Gaara.

"Eee? Jdeš na to rychle."

"Přestaň blbnout! Prostě se otoč!"

"Já jsem ale zadanej."

Gaarovi začalo cukat oko. Kdy se z Naruta stal úchyl? Ještě hůř... kdy začal myslet na samý dvojsmysly? Malej úchyl to byl. Návštěvy kmotra mu asi nedělají dobře na hlavu.

"Máš s velkou pravděpodobností skřížený vazy i na zádech, takže se sakra otoč, ať se ti na to můžu podívat," zavrčel už netrpělivě, a i když toho blba před sebou probodával pohledem, on si udržoval dost pobavený výraz.