Zůstaň se mnou, prosím [SasuNaru, LeeGaa, GaaNaru] ✔

[25.] Žárlivost

Kapku uražený Naruto seděl sám na lavičce.

Všichni jeho kamarádi okolo něj jen procházeli. Nejhorší podpásovka byla od Gaary. Kdyby teď zmizel, nikdo by si toho stejně nevšiml. Docela záviděl ostatním, jelikož on nebyl v ničem dobrý. Jen ve sbírání špatných známek a taky hraní si na nemehlo. Ne jen hraní. On jím byl. Podpíral si bradu, raději očima bloudil po rozlehlém stadiónu. Fakt byl hezký. Líbil se mu. Možná by si to užíval více. Pro oživení umělé stavby, zde vysázely dva druhy palem. Takové v životě neviděl. Pouze z knih a filmů. O samotě si mohl promyslet co bude dělat dál. Se Sasukem skončil. Zlepší si známky, aby vůbec prolezl dál a pak tu byl ještě Gaara. Má ho moc rád, dokonce ho miluje. To si bohužel nepřiznal a stále to popíral. Někde uvnitř ho jeho druhé já stále víc a víc popuzovalo a odmítalo tu skutečnost. 

Nemůžu přece milovat svého nejlepšího kamaráda! Už teď si o mně musí myslet, že jsem divnej. Vůbec ho teď nezajímám. Beztak jsem to včera posral. Můžu se rozloučit se šancí, že se mnou ještě někdy vůbec promluví... Ach jo. Proč jsem se vůbec včera choval jako idiot?! Celý dnešní ráno se mnou nemluvil. Naštval jsem ho. Je na mě hodně naštvaný...

Takto probíhaly tiše jeho myšlenky. Litoval se, jenže tiše. Nechtěl, aby jeho problémy řešili ostatní. Cítil by se dost špatně. Aspoň ve své hlavě přemítal o skutečnostech a svých činech, kterých se v poslední době dopustil.

Blondýn smutně vzdychl, sklopil pohled na písek. Jaká to byla nádhera, když ještě tyhle problémy s láskou neřešil. Nejraději by se vrátil nejméně o rok zpátky a natloukl svému šílenýmu já, ať nikdy nechodí se Sasukem Uchihou. Vyčítal si, že svůj první vztah udržel tak půlrok. Kdyby to byl rok, dobře, jenže on si to vyčítal. Cítil se psychicky špatně. Hinata s Kibou jsou spolu už rok a stále se milují. Proč mu to nemohlo s opětovným citem vyjít stejně? Promnul si oči. Nechtěl zase brečet. Jeho skleslé nálady si sice ostatní všimli, taky nejspíš proto ho nechali být. Chtěli mu dát prostor, aby se sám vzpamatoval, jenomže, ono to nešlo. Nejraději by se narodil v úplně jiném světě, než v tomhle...

Ani nečekal, že se vedle něj někdo posadí. Nezajímalo ho to. Nebyl to Gaara, takže mu byl každý jiný člověk ukradený.

Paráda, teď ještě ke všemu myslím jako sobec. Bravo Uzumaki. Jsi skutečně pokladem... V duchu sám sobě dal za pravdu tichým, ironickým aplausem.

"Naruto. Sedíš tu jak hromádka neštěstí. Co kdybys mi řekl co se stalo?" začal mluvit Kakashi první, očima zavadil o jinak hlasitého a veselého blondýna. Povšiml si těch změn, kterých prodělal, když byl se Sasukem. Nejenže si kvůli němu o něco málo zlepšil průměr, taky vypadal daleko veselejší. Teď vypadal spíš jak zvadlá kytka. Člověk se zlomeným srdcem se bude asi těžko usmívat. Ani Naruto proti tomuto není odolný. K tomu všemu je daleko citlivější, než kdo jiný.

"Není to jedno?" zabručel mladík uraženým tónem. Zvedl oči, nikoliv na šedovláska po své levici, ale kupředu. Fakt bylo vidět, že sem Gaara patří. Minimálně mu to tak přišlo.

"Ne. Není. Když ti zemřeli rodiče, zaručil jsem se, že se o tebe postarám."

"Jenže já se o to neprosil."

Zvedl k němu tvrdý pohled a zamračil se. Krom toho, má se o něj starat Jirayia. To on je jeho kmotr.

"Naruto," oslovil ho opatrně Kakashi, "nechceš mi to říct?" zkusil to znovu. Ten je tvrdohlavý jako mezek. Vzhledem se příliš podobal Minatovi. Zapálenost a tvrdohlavost měl však po Kushině. Tiše si povzdechl. Oba mu chybí. Tak skvělé přátele už nikdy mít nebude.