Zůstaň se mnou, prosím [SasuNaru, LeeGaa, GaaNaru] ✔

[33.] Žárlivá čerň

Narutovi každým dnem poskakovalo srdce radostí. Každá sekunda, minuta, hodina, den s rudovlasým pro něj byl splněný sen. Mohli být spolu, sice ne tak moc veřejně, ale cítil, že mu bylo ve všem opětováno. Miloval, jak jen na bláznivého středoškoláka mohl a byl mu neskonale vděčný, že zůstal na této škole, ač mohl mít dávno prázdniny a užívat si před brzkým nástupem na vysokou. Byl na něj moc hrdý...

Jiraiya, který se konečně vrátil z turné se svými knihami, vyslechl celý Narutův příběh během jeho nepřítomnosti. Kmotřence od rozchodu uklidnil, chlapec se jen nerad přiznával k té nečisté zradě, jenže to byla minulost a on se díval vstříc jasné budoucnosti. Stejně to viděl Gaara.

Yashamaru kolikrát nabízel, že se přestěhují zpět do Suny, ale přijal to ten tvrdohlavý beran? Měl veliké obavy, co se blonďatému mladíkovi stane, až se o tom doví Raso. Nebude nadšený. Bude zuřit... Bude se chtít Naruta zbavit. Před tímto synovce varoval velice důrazně.

Ve středu se jako každý den sešli blízko školy a společně si to líným krokem mířili dovnitř. Naruto nezapomněl na své kecy ohledně toho, jak je to zbytečný, a že bude vůbec rád, když odmaturuje. Velice záviděl Gaarovi, ale co mu měl závidět? Že toho bude mít nad hlavu? Že je dosud nejmladším vysokoškolákem? Učení bude mít rozhodně více jak na střední a vezme mu to všechen volný čas.

"Stejně to máš dobrý, dattebayo," mumlal dál blonďák.

"Nemyslím si," zacukaly staršímu chlapci koutky.

"Ty jsi hrozně chytrý. Myslím, že v budoucnu budeš nepřekonatelný a já tě budu vždycky ve všem podporovat!" poplácal svého přítele hrdě po rameni. Bude to on po jeho boku. Navždycky.

Gaara zavrtěl hlavou. Sevřel popruh batohu, zamířili si ke skříňkám a oba značně překvapil zvýšený počet lidí u veliké nástěnky zavěšenou hned naproti. Co tam bylo tak důležitého, že se u toho smáli a fotili si to? Ani jeden z dvojice to nechápal. Pár z nich znechuceně odcházelo, a když zahlédli nechápavého Gaaru, ještě víc ty pohledy daly znát.

Naruto se zamračil. "Co se sakra děje, ttebayo..." vůbec se mu nelíbily ty pohledy házeny na rudovláska, jakoby snad něco provedl.

Dozvěděli se snad o tom, co se stalo v Suně? Sasuke konečně zahájil proces své msty? Hlasitě polkl a v duchu se modlil, aby to tak nebylo. Celou dobu nezavadil o černovláska pohled a bylo mu jedno, že on jeho ignoraci opětuje.

Ani netušil, že jeho myšlenka pomsty od Uchihy byla hořkou pravdou a velice brzy toho zalitoval...

Sabaku odstrčil pár smějících se lidí stranou a oči se mu rozšířily děsem. Tak proto... Proto jich tu bylo tolik... Po celé nástěnce, která mimo jiné sloužila především jako informativní pro studenty, bylo rozmístěno mnoho vytištěných fotek. Sakra nepěkných fotek a při pomyšlení, že tohle viděla více, než půlka školy, tak by hanbou nejraději zemřel na místě...

Na fotkách se nacházel on sám...

"Vždycky, když jsi odpadl, vyfotil jsem si tě. Několikrát. Teď mám ale Naruta a ty... se od něj budeš držet dál, jinak je všechny použiji. Je ti to jasný?"

Zděšením strhl tu největší fotku, která to celé zdobila. Nacházel se na ní přímo na posteli, zmuchlaná peřina zakrývala jen intimní partie, ale zbytek těla dost jasně odhalován, všude náznaky po spermatu, včetně postříkaných vlasů a obličeje...

On sám nebral význam těch výhrůžek vážně. Nikdy by nečekal, že to Sasuke opravdu využije a všechny hlasy, posměch i Narutovo překvapené vyjeknutí nevnímal. Ještě nikdy se necítil tak příšerně. V ten moment by se fakt nejraději neviděl. Každý teď měl možnost vidět jeho nahý, zneužitý tělo, jako by byl obyčejná coura na noc.