Zůstaň se mnou, prosím [SasuNaru, LeeGaa, GaaNaru] ✔

[30.] Horší už to nebude

Návrat na hotel byl horší než Naruto předpokládal. Ne jen kvůli kocovině. Gaara mohl aspoň počkat na polevení bolesti, jenže on ne. Zkrátka jít musel. Svědomí ho příliš tížilo. Musel to hned všechno vyřešit. I tu aférku s Uchihou. To by bylo nejlepší.

Spolu s Narutem a Kakashim přešel přes poslední cestu oddělující je a hotel. Hlasitě polkl a vstoupil do hlavních dveří. Oba mladíci mysleli v druhé řadě jen na spánek, ke kterému předchozí noc nedošlo. Nebo možná jo, ale jedna hodina spánku vážně nestačila.

"Doufám, že umíte první pomoc," zabručel ke Kakashimu Naruto. Čekal od Leeho pořádnou nakládačku. Pusa ještě šla, líbání, no, dejme tomu, ale sex s jeho přítelem? Zemře. Jednoznačně.

Kakashi zatáhl obočí do nechápavého výrazu. Sledoval záda Suňana, pak sledoval zachmuřenou tvář Naruta. V této situaci mu neměl jak pomoct. Maximálně ho zkusit utěšit. Poplácal ho po rameni. "Možná tě nechá vcelku," zamumlal, zároveň si u toho promnul bradu.

"Díky. Vážně skvělá pomoc," zahučel s ne příliš dobrou náladou modrooký. Postupně se totiž dostávali ke známému hotelovému pokoji a jemu se srdce rozbušilo na plný výkon. Celého pohltila třasavka. Horší než kdyby byl zkoušený u tabule. Proč na ten zatracený výlet vůbec jezdil?! Nic z toho by se nestalo!

Sabaku otevřel jako první a byl první, kdo vešel. To si ani nezamkli? Byli už vzhůru? Nějak brzy... No brzy... Pomalu se blížila druhá hodina odpoledne. S nadechnutím překročil práh, celý bledý tiše pozdravil ty, kteří byli vzhůru. Po něm vešel Naruto se sklopenou hlavou a žmoulal vyčuhující lem trika. Nemohl se tvářit víc provinile.

"Ahoj kluci, vyspali jste se dobře?" ozvala se jako první Tenten a usmála se na ně. Neji si pro dnešek nechal vlasy rozpuštěné a pohledem svých bledých očí sledoval příchozí trojici, která se začala vyzouvat.

"Dalo se," zabrblal Naruto a zhluboka se nadechl. Brzy se totiž k bolesti hlavy přidá i několik zlomených kostí.

"Rád bych šel ještě spát, ale..." odmlčel se nervózně Gaara a podrbal vzadu na hlavě. Celou dobu se bál toho, až stane tváří v tvář svému příteli. Už by to měl rád za sebou.

"Tak to můžeš. Lee je pryč, takže máš tak do večera klid," zamumlal Neji spokojeně a bez rušení dál dělal cosi na telefonu.

"Cože?" zamračil se Sabaku na dlouhovlasého.

"Hm? Ani Gai tu není? Pořád mi dluží peníze na to včerejší jídlo," zabrblal Kakashi a šel si pro svou oblíbenou knížku, kterou tu nechal. Ještě nedočetl poslední kapitolu.

"Ne. Dali si s Leem závod okolo hranic Suny. To si ještě počkáme," ušklíbla se dívka s culíky. Byla ráda za to, že nemusela jít s ním a fandit jim.

Naruto s Gaarou se na sebe podívali. Svými pohledy si dávali dost jasně najevo, že tohle bylo možná horší. Takhle jim to bude ležet v hlavě až do večera. Ani jeden z nich neměl chuť na jídlo kvůli provinění. Do Narutova apetitu by to nikdo neřekl.

"Půjdu se zatím vyspat," promluvil Gaara konečně. Přestal se na blondýna tak proviněně dívat a zaplul do pokoje. Musel dospat co zameškal a dostat se z té bolesti svalstva, a hlavy.

Uzumaki sklonil hlavu, s náladou na bodu mrazu se posadil vedle Hyugy a složil hlavu do dlaní. Podělal to na celé čáře. Chtěl by za Gaarou jít, omluvit se mu, protože měl pocit, že to celé byla jen a jen jeho vina. Schválně lil do staršího kamaráda další alkohol jen proto, aby se dostal na jeho místo. Aspoň tak se cítil. Choval se hůř, než žárlivá náctiletá holka. Kam to jen spadl...