Blok, tužka, telefon [CZ, FF]

část osmnáctá

Seděl jsem rozpačitě na gauči a čekal na Nathaniela. Trochu jsem se lekl, když konvice začala pískat. „Zaliješ prosím ty čaje?!“ ozval se Nathaniel z jiného pokoje, kde vůbec nemám ponětí kdy a jak se tam dostal.
„Um, dobře!“ vstal jsem, čaje zalil a odnesl do obýváku. Nathaniel se vrátil s velkou chundelatou šedou dekou, kterou přeze mne přehodil.
Usrkl jsem čaje a pozoroval, jak něco kutí s přehrávačem. „K-kde jsou tvoji rodiče?“ zeptal jsem se a když se ke mě otočil, trochu víc jsem se zavrtal do deky.
„Mamka jela do Paříže pro tátu.“ povzdechl si a sedl si vedle mě. Položil jsem mu ruku na rameno a usmál se. Nathaniel se usmál zpátky.
„Už toho nechme a pojďme se koukat!“ radostně se zakřenil a zmáčkl nějaké tlačítko na ovladači. Film se spustil.
„Šoupni se a dej mi kousek deky.“ šťouchnul do mě. Posunul jsem se a on si vlezl ke mně. Dotýkali jsme se rameny, navíc jsem cítil všude kolem jeho osobitou vůni a tak jsem radši schoval většinu tváře za hrnek a začel sledovat film.

Někdy v půlce jsem si zvykl na Nathanielovu přítomnost a tak jsem se víc uvolnil. Víc jsem se zachumlal do té příjemné deky, což zapříčinilo, že jsem se víc namáčkl na Nathaniela. „Nevadí ti to?“ radši jsem se zeptal. „Ne.“ řekl a posunul se o kus blíž, takže jsme teď seděli v docela příjemné pozici, kde jsem měl hlavu skoro položenou na Nathanielově rameni a on měl svojí hlavu skoro na té mojí. Já myslím, že úplný couple goals, i když couple vůbec nejsme.

Huh, pardon, jsem na to včera nějak nemyslela xdd každopádně šťastnej novej rok!