Blok, tužka, telefon [CZ, FF]

část dvacatá

Nevím, jestli jste to postřehly, ale třeba i tousty chutnají od každého člověka jinak. Ty Nathanielovy byly výborné.
Zvedl jsem se a šel po sobě umýt talíř. „Um, Marcu, to nemusíš, dej to do dřezu, já to pak umyju.“ Zasmál jsem se a zavrtěl hlavou.
Když jsem talíř domyl a začal se otáčet, vrazil jsem do Nathaniela, kterému překvapením vypadl talíř z rukou a rozbil se na podlaze. Vyjekl jsem leknutím a srazil se hlavama s Nathanielem, když jsme oba začali sbírat střepy.
„Počkej, doběhnu pro smetáček a lopatku.“ řekl Nathaniel a odběhl. Já jsem mezitím sbíral ty velké střepy. Musím uznat, že to byl ale vážně pěkný talíř. Byl...
Co si teď bude o mně myslet? Bude se zlobit kvůli talíři? Co když to byl nějakej fancy talíř, který se dědí v rodině po generace! Klid, to by si ho asi nebral na toust. Ale stejně.To nemůžu být šikovnější?!
Moje myšlenková nit byla přetržena, když se vrátil Nathaniel. „Zbláznil jsi se?! Vždyť jsi se pořezal!“ Podíval jsem se na svoje ruce a na střepy trochu zašpiněné mou krví.
„V-vždyť je to jen škrábnutí.“ odporoval jsem, když mi střepy vzal, vyhodil, posadil mě na sedačku a zběsile hledal náplasti.
Vážně to nic nebylo. Měl jsem dvě maliné rány a jednu o něco větší o velikosti nehtu na malíčku. Nathaniel každou z nich nejdříve očistil kapesníkem a pak je přelepil.
„Příště musíš být opatrnější, ale hlavně když řeknu, že dojdu pro smeták, tak to asi nesbírám rukou, ne?“ uhladí mi poslední náplast a podívá se na mě.
M-moc blízko. Mezi nosama jsme měli při dobré vůli asi jen dva centimetry. Ale kdo jsem já, abych si stěžoval? Takže jsme po docela dlouhou dobu hleděli zpříma do očí.
Než jsem si vůbec uvědomil, co se děje, Nathaniel se přiblížil a políbil mě.
P-počkat cože?! No nevím, jestli úplně, spíš jen přiložil svoje rty na ty moje, stejně mě to docela překvapilo a vyděsilo. A tak...
Jakmile se ode mě oddálil, jsem se zvedl a utekl pryč.

Uh, no, ten konec, jak to říct. Málem jsem vykrvácela při holení nohou, nechte mě žít xd a taky už jich nemám tolik předepsaných idk jestli budu stíhat, mucq 👌