Blok, tužka, telefon [CZ, FF]

část sedmnáctá

Nathaniel:
Ahoj, nechceš jít k nám? Venku prší a tys říkal, že bys chtěl vidět Jak vycvičit draka 3, že bychom se na to podívali spolu :)

Nemůžu uvěřit svým očím! Třikrát jsem se díval, jestli se mi ta zpráva nezdála, ale pokaždé tam byla! Zahořely mi tváře a rychle jsem doběhl dolů.
„M-můžu jít k Nathanielovi?“ „Co budete dělat?“ pozvedl táta jedno obočí. Protočil jsem očima. „Dívat se na film.“ Táta se zasmál. „Tak běž. Ale zítra balíš. Pojedem brzo ráno.“ „Co? Proč?“ „Jdeme spolu na výlet.“ „Aha.“ přikývl jsem, vzal si do pusy jablko a šel se umýt a převléknout.

Nenašel jsem ani pláštěnku, ani deštník a tak jsem schoval telefon do kapsy a vběhl do deště. Nathaniel mi poslal cestu a i když byl na druhé straně vísky, víska nebyla tak velká, abych promokl až na kost. I tak, když jsem doběhl a zazvonil, jsem se klepal jako ratlík. Otevřel mi Nathaniel a hned mě vtáhl dovnitř.
„To jsi si nemohl vzít ani pláštěnku?“ „Když já žadnou nenašel.“ zamumlal jsem. Nathaniel protočil očima a posadil mě na gauč. „Sundej si aspoň tu mokrou mikinu a dej ji na topení, ať uschne, a počkej tady.“ řekl a odešel.
Rozepl jsem ji, chvilku hledal nějaké topení, rozprostřel jsem ji a posadil se zpátky. Hned mi bylo o něco tepleji, když mě mokrá látka nestudila na kůži.
„Jaký chceš čaj?“ „Černý, prosím, jestli máte.“ „Sladíš?“ „Ne, ne.“ „Mhm.“ odpověděl a chvilku jsem slyšel tekoucí vodu a cinkání nějakého nádobí.
Docela se bojím, že něco podělám nebo se něco stane, ale zároveň se strašně těším! Přeci jen se budu s Nathanielem dívat na film!

Dneska celý den žiju v tom, že je dvaadvacátého, takže pardon, že tak pozdě xd Hej a na pořádný přání Vánoc si počkejte do zítra xd mucq