Caitlin o týden později
Škubla jsem sebou a vymrštila své tělo do sedu. Nastěhovala jsem se zpět do vily, kterou jsme s Jasonem zvelebovali pro nás rodinný život, který se nepodařil. Měl to tu temné, děsivé a nepříjemné. Dříve to tu bývalo útulné atmosféra skvělá. Teď je tady všude chlad, netopí nebo jeho ledové srdce všechno zachvátilo. Má bytelné schodiště do sklepa dole dveře a na nich velký kovový zámek. Z dětský pokoj zůstal nedotčený.
Všude kolem mě byla tma, hnusná a studená. Ložnice byla ve tmavých barvách se stejně sladěným nábytkem, závěsy husté a tmavé. Silná látka.
Nahmatala jsem rukou vedle sebe, čekala jsem teplé lidské tělo, ale místo něj, tam bylo pouze prázdno.
Ze zdola se ozval hlasitý zvuk a následné: ,,Kurva do píči." Polekala jsem se. Jemně jsem sebou ošila a zapřemýšlela, mám jít dolů a nebo zůstat ležet?
Další rána. Znova jsem se lekla. Zdálo se mi To? A najednou se ozval zvuk rozbitého talíře či skleničky. To byla poslední kapka. Zvědavost převládla a zmatení taktéž, chuť k vysvětlení stoupla. To zas bude nepořádek pomyslela jsem si.
Vzala jsem si gumové bačkory kvůli střepům. Vlněný, tenký a dlouhý župánek a vyrazila jsem dolů. Ovšem chvíli jsem váhala ta dlouhá chodba ke schodům byla opravdu temná a děsivá. Co se mi můžeš stát u mě doma? Pomyslela jsem si dospěle a odhodlala se. Rychlostí světla jsem to přeběhla.
Sešlapala dolů a rozhlédla se. Nikdo nikde. Rozešla jsem se tedy za světlem, které bylo v obývací místnosti. Prošla jsem okolo schodiště do sklepa, zámek na nich nebyl a dveře byli zlehka pootevřené, to mě, ale momentálně moc nezajímalo.
Vstoupila jsem do obýváku a nestačila se divit. Maličké kaluže krve si vedli cestičku k sametově bílé pohovce, jediná pozitivní věc byla zničena. Obrovský koláč krve. Uviděla jsem talíř roztříštěný na zemi. Sehla jsem se. Ale když jsem se chtěla zvednout, uslyšela jsem něčí vzlyk. Nepromluvila jsem a šla kousek za roh obýváku, kde byla skříň a počítač.
Na židli seděla zrzovlasá dívka, vlasy kudrnaté a dlouhé. Obličej ušmudlaný a od krve. Před ní stál Jason, měl na sobě bílé triko s krátkým rukávem, to triko bylo potřísněné krví, která tekla z dívčina těla.
Přiložila jsem své dlaně na ústa. Očima jsem párkrát zamrkala a ustoupila o krok do zádu a díky mé nepozornosti jsem schodila vázu z maličkého výstavního stolku. Paráda. Nevěděla jsem jestli mám stát a nebo utíkat.
Jason otočil pohled směrem ke mně, vlasy rozházené a oči černé, temné jako díra. Bála jsem se ho? Ano.
Pohodil nožem a chystal se znovu říznout do dívky. ,,Uděláme pár ran sem. A pak ti ušmiknu prst." Zasmál se, zlověstně. Prsty ukázal kam to chce vykonat. Rychle jsem přemýšlela musela jsem nějak odlákat jeho pozornost od ní.
A najednou mi to cvaklo. ,,Jasone, j-já jsem těhotná!" Řekla jsem dostatečně na hlas i, když to nebyla pravda. Doufám, že bude zblbnutý a neuvědomí si to. Zpět otočil hlavu na mě. Zrzovláska vykulila oči. Jason se pomalými kroky rozešel ke mně, zůstala jsem stát, nehýbala jsem se. Opakovala jsem si, že buďto mě zabije na místě a nebo nechá žít dál.
,,Vážně?" Ušklíbl se. Přikývla jsem. ,,To je blbost." Zasmál se a hodil nožem, který těsně prolétl kolem mě a zapíchl se špičkou ve zdi. ,,Nejsi, lžeš!" Zněl ještě víc rozčíleně. Snažila jsem se opravdu moc: ,,Ale Notak Jasey, pojď nahoru a můžeme si udělat společné miminko." Sladce jsem se usmála, tedy jsem se o to alespoň pokoušela. Jeho výraz na vteřinu změkkl. Najednou uchopil hrubě dívku až vyjekla a dovlekl zpět do sklepa. Následovala jsem je. Zamkl a klíč si schoval do kapsy u kalhot.
Vyšel schodiště ke mně. Bylo mi zněj mírně zle, to co jsem viděla nebylo moc příjemné a popravdě nevím co mám od něj čekat.
,,Tak kde to chceš kotě." Arogantně se zasmál. ,,Ložnice?" Nevinně jsem se pousmála. ,,Máš to mít Babe. " vzal mě za ruku a doslova táhl do ložnice.
Sex s ním mi byl nepříjemný. Když jsme skončili, tak jsem si lehla na bok k němu zády a snažila se usnout. Přehodil přezemě paži a přitáhl si mě co nejblíž to jen šlo: ,,Miluji tě." Zašeptal, naskočila mi husina a v očích mě zaštípali slzy. ,,Vím, že nespíš." Potichu jsem vzlykla, nedalo se to udržet. ,,Proč pláčeš. " rozsvítil tlumeně lampičku a otočil si mě k sobě. ,,To, ona, tam, dole, krev, nůž." Nedokázala jsem vytvořit srozumitelnou větu. ,,Miláčku, buď klidná do rána to bude dole uložené a o té holce vědět ani nebudeš, víš dost nám v gangu uškodila. Neboj se tobě se tohle nestane, tebe si pohlídám krásko moje." Setřel mi slzu a políbil má ústa: ,,Hrozně moc tě miluju a jsem rád, že tě mám zpátky." Usmál se a zastrčil můj neposedný pramen vlasů za ucho. ,,Nelíbí se mi co vyvádíš s tou dole. Ubližuješ jí." Zafňukala. Vtáhl mě do objetí. ,,Šš, bude to dobré. I když dnes jsi jí zachránila."
Druhý den:
Jason je už nějakou dobu pryč. Musela jsem za tou holkou. Vzala jsem lahev perlivé sodovky a namazaný toast se salámem, paprikou a rajčaty. Nevím co ráda jí.
Odemkla jsem si klíčem, který jsem Jasonovi vzala z kapes a vstoupila. Dívka seděla schoulená v klubíčku, monokla, kruhy pod očima.
,,Tady máš, něco k jídlu jsem ti přinesla, ale nevím co ráda jíš." Položila jsem vše před ní. Podezíravě si mě prohlédla na což jsem se já usmála a ona se pustila do pití a jídla.
,,Chceš se vykoupat?" Zakývala souhlasně hlavou, ale byla tak slabá, že jsem jí musela mírně přidržovat a pomáhat.
Když skončila s higienou, tak jsem jí pečlivě ošetřila rány a i, když nerada zavedla zpět do sklepa se slibem, že něco vymyslím. Klíč jsem si schovala na tajné místo, nechci, aby tam Jason chodil a ubližoval jí.
ČTEŠ
He waits II. ✔️
RandomPo pěti letech se opět setkávají. Jak na sebe budou reagovat? co se změnilo v jejich životech? Dokáží společně vycházet? #Pokračování příběhu He Waits