He waits II. ✔️

Kapitola 26

Caitlin:

O několik měsíců později.

Ležela jsem naprosto vyřízená na lékařském lehátku a z dálky slyšela pláč mé narozené holčičky, která měla sotva pár minut.

,,Jak se bude jmenovat maminko." Usmála se zdravotní sestra a podala mi mou dceru v růžové zavinovačce, byla opravdu nádherná,  oči karamelově hnědé po Jasonovi, vlasy namíchané a pusu po mě. Milovala jsem jí celých devět měsíců, budu mít alespoň jí, když u tohohle všeho nebyl Jason.

,,Sheyla." Pousmála jsem se na sestřičku, která to s úsměvem zapsala do počítače na rodný list.

***

Jason:

Kurva, nenašel jsem jí veškerá naše práce byla k hovnu, žádné oznámení, ani informace.

Bethany mobil se kdysi vybil  a už nám chybělo opravdu málo, abychom je našli, ale holt se to takhle posralo.

Ani nevím zda vůbec žijí, jestli ano, myslí na mě? Miluje mě? Mám dceru a nebo syna?  Tyhle myšlenky se mi motaly hlavou poslední týdny pořád. Byl jsem naprosto v háji.

Nalil jsem si dalšího panáka whiskey.
,,Dáš si?" Zeptal jsem se přicházejícího Freda: ,,Ale jo." Natáhl se po láhvi a pořádně se napil. ,,Myslíš, že ještě žijí?" Zeptal jsem se potichu. ,,Pochybuji." Odvětil a odešel do svého pokoje nejspíš. Napodobil jsem ho a šel k sobě.

Díval jsem se na věci, které kdysi patřili Caitlin. Musím začít nový život. Ať už sní a nebo bez ní.

Caitlin:

Probrala jsem se ze svého tvrdého spánku a podívala se na Sheylu. Spinkala, takže jsem nechtěla dělat rachot.

Zůstala jsem ležet v posteli a přemýšlela nad Jasonem, vzpomínala jsem a trochu si i pobrečela.

Už mě asi nemiloval, když mě nešel ani zachránit.

Jason: o týden později.

Nastoupil jsem do letadla společně s klukama vstříc novému životu. Odlétáme na Floridu.

Skoro celou cestu jsem prospal.

,,Jasone vstávej. " šťouchal do mě kdosi.  Probral jsem se a podíval se kdo mě  to budil: ,,No dobré ráno." Podíval jsem se na člověka kvůli, kterému jsem přišel o člověka, kterého jsem doopravdy miloval.

Vystoupil jsem a vzal si své zavazadla, které tu ještě nebyli.

*
,,Peněz máme dost co, kdybychom si odpočinuli od našeho řemesla."  Pronesl jsem v našem novém baráku. Kluci souhlasili.

,,Vždycky jsem chtěl dělat v restauraci kuchaře." Namítl Lil, zasmáli jsme se. ,,Zítra to půjdu někam zkusit." Tleskl rukama a odešel někam do baráku.

Caitlin:

Sheyla je to jediné štěstí, které mi tu na světě vlastně ještě zbylo, kromě mé matky a Kelly.

,,Ahoj." Ozvalo se zaklepání na mé dveře a do vnitř vešel Raymond.

,,Jsi už po porodu, co kdybych tebe a Bethany konečně pustil?" Ďábelsky se usmál: ,,Co za to chceš?" Nadzvyhla jsem obočí: ,,Abys byla moje tajná zbraň, přeci McCann se na vás na obě vykašlal." Zkusil. Měl pravdu: ,,No a?" Zkřížila jsem ruce na prsou: ,,Naučím tě střílet a sebeobranu, Madison ti bude čas od času hlídat malou  a nebo máš svou matku, ty jako ženská jsi hodně silná zbraň obzvlášť, když jsi tak pěkná." Zazubil se. ,,Co po mě chceš?" Vyjela jsem na něj: ,,Abys mi přivedla McCann a Floverse!" Řekl dost jasně: ,,Vždyť je to táta mé dcery." Projela jsem si vlasy: ,,Výborně na to ho určitě utáhneš. Hodně štěstí. Tady máš klíče od svého nového domu." Usmál se a zmizel.

Nechápala jsem naprosto nic.