He waits II. ✔️

Kapitola 24

Jason

,,Počkat, však Bethany mluvila o Raymondovi." Vřískl Ryan. Že jsem to nezaznamenal. ,,No jo." Uvědomil si i Fredo. ,,Ale kde máme jistotu, že to byl on. Navíc o tom nikdo nikdy neslyšel, kde bydlí nebo tak." Znovu řekl Fredo. ,,Zabíjíme jeho lidi, to je ta jistota, proto to slušné chování." Docvaklo mi. ,,Vybavíme se kamerovým systémem kolem našeho domu, a taky si musíme najít něco jiného o tomhle už vědí."Pronesl jsem do ticha. ,,Jo to máš pravdu." Přikývli mi.

Ozvalo se hlasité klepání na dveře. Ryan se zbraní v ruce vystřelil otevřít, když jsem uslyšel našeho lékaře, musel jsem se tomu zasmát.

,,Zdravím pánové, tak copak se stalo?" Potřásl si s mou i Freda rukou: ,,Dobrý den, Lil byl nějakým tvrdým předmětem udeřen do hlavy." Řekl Fredo.  Doktor se sehl k Lilovi a začal na něho hovořit, vytáhl baterku a kontroloval.

***

Caitlin:

Zajímalo by mě co se stalo asi s Lilem, přežil to vůbec? Doufám, že ano.

Byla jsem stále tak zoufalá jen mé vzlyky byly tižší.  Hrozně se bojím, že se na to Jason vykašle po tom našem krizovém období, že si najde někoho jiného a o mě už mít zájem nikdy nebude. To mě děsí také.

Byl pomalu už večer, zatáhla jsem záclonu, která zde vlála jako kdyby nic. A s nějakým oblečením se vydala do koupelny.

Koupelna byla docela malinká, ale vejdu se. Zavřela jsem dveře, svlékla se a vlezla si do sprchového koutu, nechala jsem na sebe padat kapky horké vody a zavřela oči, přála jsem si, aby tohle všechno byl jen zlý sen a až se probudím, tak budu u Jasona v objetí.

Umyla jsem své tělo, opláchla a vypla proud vody, okolo těla jsem obalila ručník a vyšla ven. V zrcadle jsem se podívala na svůj unavený a celkem zničený obličej. Jen jsem si povzdechla a obličej namazala obyčejným krémem. Poté jsem se převlékla a rozčesala mokré vlasy, vyfénovala a odebrala se zpět do mého pokoje, které mi sloužilo jako vězení, ale v tom mě něco napadlo.

Otočila jsem se k hlavním dveřím a běžela k ním, ztlačila jsem kliku, která jako kdyby nic, zacloumala jsem s ní, ale stále nic. Povzdechla jsem si zklamaně a šla do postele.

Přemýšlela jsem co vlastně bude dál. Pokud tu zůstanu, tak mi z toho tady hrábne brzo.

Otočila jsem se na bok a zavřela oči s myšlenkou na mé miminko a na Jasona jsem usnula ani nevím jak.