He waits II. ✔️

Kapitola 16.

Caitlin:

,,Bude to v pořádku." Naposledy jsem obejmula Bethany a odešla zpět do svého pokoje.

Vyprávěla mi o jejím děsném dni, Fredo jí našel v jedné skříňce, dostala prý pár facek a potom spolu byli na dlouhé cestě, nevím kde přesně, ale ukazoval jí věci, které by nikdo zažít nechtěl. Potom jí zavezl sem, je to něco jako vězení pro nás. Všude okolo jsou jejich lidi a oni sami hlídají v domě. Skoro vše je tu na zámek, nedivím se Beth, že tak srdceryvně plakala, ovšem to bude mít i jinačí důvod.

Znovu jsem ulehla do vyhřáté postele a přikryla se. Přemýšlela jsem nad tím vším co mi Bethany pověděla, nad Jasonem dokonce i nad jeho práci, opravdu to je tak hrozné?

Jason:

Byl jsem několik hodin ve své kanceláři, neodvážil jsem se jít domů za Caitlin, ani nevím proč. Možná proto, že by chtěla vysvětlení?  Měl bych jí chránit obzvlášť v této době, ale nějak mi to nejde.

Zapálil jsem si cigaretu v mých ústech.

,,Myslel jsem, že jsi přestal." Uchechtl se kdosi zamnou, byl to Lil.  ,,Občas si dám, na nervy." Prohodil jsem rameny. ,,Kecáš." Zasmál se a přistoupil blíž. ,,Máš ještě jednu?"

Vytáhl jsem z kapsy poloprázdnou krabičku cigaret, nabídl si a také si zapálil.  Krabičku jsem uložil zpět a vyfoukl kouř.

,,Proč nejsi dávno doma?" Povytáhl obočí. ,,Četl jsem papíry s kšeftama, máme toho moc." Odbil jsem ho rychlími slovy. ,,Jasone." Položil mi jeho teplou dlaň na mé rameno. Prudce jsem se otočil čelem k němu.

Odendal ruku.

,,Co se děje Jasone?"

,,Máme problémy s Rusáky a opačným gangem co se sem nastěhoval. Bude to zlý." Upřesnil sem.

,,Vždyť já to vím, ale ví to i Caitlin? Bylo by  fajn jí to říct, aby byla na sebe opatrná. Navíc čekáte spolu dítě." Prohodil. ,,To je právě to dopíči, čekáme spolu sakra rodinu, nevím jak to mám zvládat. Na dítě jsem se těšil, těšil jsem se na To, že budu mít chlapce a, že si budeme hrát a až vyroste budu ho zaučovat do řemesla." Uchechtli jsme se. ,,Neboj se, zvládneme to. Bude krušných pár týdnů, ale pozabíjíme je, všechny a nakonec si budeme užívat spokojený život."  Mrkl a zahodil cigaretu. ,,Stejně se stanu horším monstrem." Také jsem zahodil nedopalek.

Sebral klíče ze stolu a společně s ním zmizel z kanceláře.

***
Caitlin:

Ráno jsem se probudila sama od sebe, vedle mě oddychovalo tělo což mi zapříčinilo menší vlnu radostí. 

Vyhrabala jsem se z postele. ,,Kam utíkáš?" Promluvil do ticha a rozevřel oči. Nadskočila jsem od leknutí na což jsem si vysloužila uchechtnutí. ,,Do sprchy." A zmizela jsem v koupelně.

**
Stála jsem před zrcadlem a zírala na svůj odraz. Mé bříško bylo vyboulené sice mírně, ale vidět už bylo. Nešlo ničím zakrýt.

Natáhla jsem si přes hlavu Jasonovo staré a vytahané tričko. V ten moment jsem si nepřišla jako těhotná.

Po chvilce mého zírání na své tělo oděno ve vytahaném tmavém tričku a v černých legínách jsem musela chmátnout po vyzvánějícím mobilu.

Přijala jsem hovor.

,,Ahoj zlatíčko." Řekla mamka mile.

,,Ahoj mami." Usmála jsem se.

,,Jak se máš? Kdy tě znovu uvidím? Stýská se mi." 

,,Brzy."

,,Víš, mám špatnou zprávu." 

Zamrazilo mě.

,,A jakou?"

,,Naomi byla zavražděna."

Můj tep se zrychlil i, když mi přišlo, že mé srdce přestalo tlouct. Spadla jsem na zem. 

,,M-mami. To není možný." Plakaly jsme obě dvě.

,,Bohužel, dnes mi to byl oznámit strážník." Posmrkla. ,,Přijeď prosím." S těmito slovy mi položila hovor.

Mamka neměla ráda, když jsme jí viděly plakat nebo jakkoliv jinak zranitelnou.  Ztráta dcery jí musela zasáhnout jako kulka proletujíc obyčejným papírem, zkrz na zkrz.

Schoulila jsem se do klubíčka na vyhřáté podlaze. Mé slzy se draly ven a nesnažili se zpomalit. Vzlyky putovaly celičkou místností do té doby než se rozrazili vchodové dveře a v nich udýchaný Jason.

Přispěchal ke mně a klekl si. ,,Caitlin, zlato co se děje, stalo se ti něco?" Vychrlil vyděšeně.  Nebyla jsem schopná slova.

Vzal mě do náruče a položil na postel. Zavřel dveře a lehl si ke mně. Hladil mě, pusinkoval a neustále utěšoval.

,,Noták, řekni mi co se stalo." Zašeptal.

,,M-mou  s-sestru  z-zavraždili." Vyslovila jsem koktavě a plačtivě.  ,,Kdo?" Zamračil se. ,,T-to já n-nevím."

,,Jak jsi se to dozvěděla?" Zafuněl.  ,,V-volala m-mi m-mamka."  Jasonův výraz zteměl.

Vylítl z postele a schodil nejbližší vázu, která stála na pracovním stole, váza se roztříštila na milion kousíčků.  ,,Kurva!" Zakřičel a zmizel z pokoje.

***
Všechny tři jsme vypadaly stejně. Červené oči i nosy a zoufalé výrazy.

Seděla jsem u mamky doma společně s Kelly a popíjely bylinkový čaj na uklidnění. 

Jason se poté co rozbil vázu už neukázal, nevolal a ani nepsal. Proto jsem se převlékla a nasedla do auta, které mi patřilo.

Sedíme tu už přes tři hodiny. Nikdo se po mě nescháněl, nikdo. Bylo to možná takhle nejlepší.

,,Kdo takovouhle věc mohl udělat." Řekla zlomeně Kelly, mamka ani nepromluvila.  ,,Neměla bych to zavolat tátovi?" Zeptala jsem se. Mamka pouze záporně zakývala hlavou. ,,Už volala." Dodala Kelly. Přikývla jsem a utřela si užmoulaným kapesníčkem stékající slzu.

Trochu depresivní část.  Co si myslíte, že tak vyprovokovalo Jasona?  Proč se Caitlin potom už neozval? Vás celkový názor?❤