He waits II. ✔️

Kapitola 25.

Caitlin:

Probudila mě přicházející Madison, zívla jsem si a zapřela se o lokty, abych lépe viděla.

,,Dobré ráno, nechtěla jsem tě probudit." Řekla s úsměvem Madison: ,,To nic." Falešně jsem se pousmála. 

,,Jak jsi se vyspala drahá?" Odložila tác s mou snídaní. ,,Skvěle. " řekla jsem s naprostou ironií v hlase. Jen se usmála a nalila mi teplý čaj.

,,Připravila jsem ti doufám, že dobrou  snídani. Za dvě hodiny buď přípravená." Usmála se a odešla pryč.

Nestačila jsem se ani zeptat proč, nic.

Jason:

Zatočil jsem do prázdné uličky a zastavil vůz. Vytáhl jsem krabičku od cigaret, kde jsem měl poslední dvě a zapalovač.  Vytáhl jsem jednu a rozklepaně si jí vložil do úst a zapálil, bylo mi jedno, že kouřim v uzavřeném prostoru, ale to okýnko jsem stejně musel pootevřít, abych měl kam klepat popel.

Sledoval jsem přitom určitý vchod a vyčkával na jednu osobu, která se jako vždy vrací z noční směny.

Když jsem ho uviděl, usmál jsem se a zahodil nedopalek od cigarety. Vypl jsem motor a urychleně vystoupil z auta a běžel za ním.

Přirazil jsem ho ke zdi. ,,Odpovídej popravdě a nic se ti nestane." Zašeptal jsem výhružně a strkal ho ke svému autu. Bránil se, ale to se mu nevedlo. Dotáhl jsem ho k mému autu a nasoukal ho do kufru, izolepou ještě přelepil ruce: ,,Opovaž se něco zkusit, jo a málem bych zapomněl. Kde máš mobil?" Usmál jsem se arogantně.

Poté jsem mobil nahmatal v jeho kapse a vzal si ho k sobě. Zabouchl jsem kufru a nadšeně běžel na místo řidiče. Měl jsem radost, že se mi povedlo ho chytit.

Rozjel jsem se největší rychlostí a hned po tom trochu přibrzdil, aby tam sebou trochu házel.  Pak jsem, ale nahodil svou normální rychlost a jel ke skladu.

***

Caitlin:

Nevěděla jsem jak se mám obléct. Ve skříni jsem nalezla béžovou buňdičku, vybledle žluté tílko a bílou skládanou sukni, nelíbilo se mi To, ale outfit takový přijatelný na ven tu byl jako jediný.

Ještě jsem si nazula bílé balerýny a byla připravená, nehodlala jsem se líčit k čemu Taky?

Po chvilce zamnou přišla Madison, která na sobě měla červené šaty, které dosahovaly k jejím kolenům na nohou měla červené jehlovité podpatky a její výraz ozdobil příjemný úsměv na rtech.

,,Sluší ti to." Pronesla s úžasem.  Ušklíbla jsem se nad její lichotkou však v tom jsem vypadala naprosto příšerně.

,,Máme povolenou vycházku do místních zahrad, bude to báječné." Chytla se mě a už mě vlekla ven.