He waits II. ✔️

Kapitola 36

Caitlin D. 

Všechno mi ty dva vyklopili. ,,Sheylo, ten rybník jsi měla zakázaný, lhala jsi nám." Pokrčila jsem naštvaně obočí a čekala co mi na to řekne: ,,Mami já se hrozně omlouvám, holky mě a Amandu překecaly, abychom tam šly." Podívala se na mě smutným pohledem: ,,Ale Shey, věděla jsi, že to máš zakázané." Povzdechla jsem si: ,,Co kdyby se ti něco stalo."   Podívala se na  mě divným pohledem: ,,Jako Nathalii?" přikývla jsem. ,,To je samo o sobě nedořešená kapitola, musíme dát vědět policii, protože jste tam s Mattem a Nathalii nebyli sami." Řekl Jason, který to tu celou dobu poslouchal. ,,To asi no." Řekla jsem jistě.   Zvedla jsem telefon do ruky: ,,Zařídím to." a odešla jsem do obrovské koupelny s telefonem na uchu.

,,Dobrý den, Kanadská policie, jak vám mohu pomoci?" Ozvalo se do sluchátka: ,,Dobrý den, Caitlin Dewey u telefonu, chtěla bych nahlásit jistého chlapce Matta (domyslete si příjemní) který napadl mou dceru a její kamarádky u rybníka kousek za základní školou u města." Řekla jsem takřka na jeden nádech: ,,Dobrá, pojedeme to prošetřit, mohla by jste dceru dovézt na výslech? Nejlépe hned." Řekl milý hlas, nechtělo se mi to dělat, ale souhlasila jsem, chtěla jsem svojí dceru před něčím takovým uchránit, ale asi marně.

,,Hotovo, jen tě musím vzít na okamžitý výslech." Zbledla celá ve tváři a vyhledala pohled Jasona: ,,Na mě nekoukej zlatíčko, já se k policajtům už ani nepřiblížím." Nervózně se zasmál. ,,Alespoň máš vše z krku, můžeš být rád, že to bylo jenom dvanáct let." Mrkla jsem na něho provokativně a přes rameno si hodila Shey školní tašku: ,,Tak jdeme." Pobídla jsem jí. 

Shey se zvedla z gauče a spoledním rozloučením jsme odešli do auta. Tašku jsem nechala na zadním sedadle.

Vyjela jsem směrem k policejní stanici. ,,Jakto, že jsi nezavolala mě?" spustila jsem, nechtěla jsem být jako má matka, která vždycky všechno hrozně moc hrotila, ale já prostě musela. ,,Bála jsem se." Bylo to jediné co upustila z úst.