He waits II. ✔️

Kapitola 37

Caitlin Dewey

O měsíc později

Vhodila jsem s úsměvem svou tašku do kufru. Zrovna se chystáme na rodinnou dovolenou a když říkám rodinnou, tak doopravdy.

Pojede totiž má mamka s Bobem, Jason s Fredem a Lilem, Alexova Matka Merry, já, Sheyla a samozřejmě Alex.

Chudák Alex souhlasil se všemi členy obzvlášť Jasona s kluky pozval. Jen Ryan nemohl.

,,Sheylo!" Křikla Jsem, když se čekala už jenom na ní: ,,Už běžím." Odkříčela mi na zpět a hned na to se ozval hlasitý dupot.

Táhla za sebou svůj kufru a ve tváři měla otrávený výraz: ,,těšíš se zlato?" Pousmála jsem se na ní. Přikývla a dál si to mířila do auta. Podívala jsem se za ní, ale to už se okolo mého pásu obtočila Alexova ruka. Políbil mou tvář a usmál se: ,,Těším se lásko." Odpověděl mi za Sheylu.  Zasmála jsem se: ,,Tak jedeme!"

Zamkla jsem vchodové dveře a klíče schovala do kabelky, poté jsem se vydala za nimi do auta.

,,Ještě nabereme mou mamku." Řekla zaraženě Alex a vyjel na cestu: ,,Děje se něco?" Podívala jsem se zmateně na něho: ,,Ne, jen, že to měla být naše dovolená."  Řekl a věnoval se řízení.  Namíchl mě, protože všechny pozval ON. ,,Ty jsi všechny pozval." Řekla jsem ostře a odšoupla jsem se co nejdál k okénku. Něco zabrblal a bylo ticho.

Po nějaké té minutě jsme parkovali před barákem, kde žila Alexova matka.  Vystoupila jsem společně s Alexem: ,,Ahoj mami."  ,,Dobrý den." Usmála jsem se na paní, které stále i po deseti letech vykám. Alex od ní vzal její tašku a vyrazili jsme konečně na letiště.

***

Seděli jsme společně po třech. Před námi seděla mamka s bobem a Merry.   Za námi seděl Jason, Fredo a Lil. Bylo mi to kapánek nepříjemné, ale přežít jsem to musela.

Zavřela jsem oči a nechala se ukolébavat větrem, který s námi velmi mírně pohupoval.  Neměla jsem zrovna v oblibě cestování v letadle, takže jsem se snažila skoro vždy usnout.

***

,,Lásko, je čas vstávat. Jsme na místě." Zašeptal Alex, pootevřela jsem oči a pořádně se rozkoukala. Byla jsem stále unavená z toho posunu času a hlavně jsem chtěla dále pokračovat ve spánku.

Když jsme se konečně dostali ven z letadla a prodrali turniketama, našli zavazadla a ujali se našich přistavených a půjčených aut na deset dní. Tak jsme se konečně vydali k našemu pronajatému obrovskému baráčku u pláže, bylo to doopravdy kouzelné místo.

Alex vynosil zavazadla do našeho pokoje a já to tam zabydlela a vybalila.

Převlékla jsem na sebe něco pohodlného a hlavně odpovídajícího teplotě. 

Vyšla jsem ven z pokoje a sešla schodiště dolů. Dostala jsem se na velkou terasu, která sloužila jako balkón a zároveň schodiště dolů k pláži.

Jen byla škoda, že tu Sheyla neměla nikoho věkově k sobě blízkého.

,,Je to tu krásné." Řekla má mamka. Přikývla jsem A rozhodla se udělat citrónovou vodu s ledem, která se nám v těchto vedrech bude hodit.

Do kuchyně přišel Jason s kraťasema a trikem přehozeným přes rameno. ,,Takovyhle výlety by jsi semnou mohla zažívat pořád."  Toto jsem nečekala. Vykulila jsem oči a otočila se celým tělem na něho: ,,To nemyslíš vážně Jasone. Já si chtěla užít klidnou dovolenou se svojí rodinou a ne nějaké hádky a domýšlivé řeci a tebou."  Vyprskla jsem po něm a dále se věnovala ledovači na ledničce. Odešel, díky bohu.