He waits II. ✔️

Kapitola 7

Caitlin opět po nějaké době

V

še bylo tak moc divný, že se vám o tom ani nezdálo, Jason mi připadal každým dnem víc a víc jako nějaký arogantní psychopat. Bál se, že o mě znovu příjde.  

Seděla jsem na gauči a pozorovala něco v televizi. Bouchli vchodové dveře a já uslyšela silné narážení ocelových špiček a tvrdé podrážky do podlahy, nezul se. Jason pravděpodobně vytáhl své kanady, aby doladil styl a šarm.

Zastavil se ve vchodu do obýváku. Díval se na mě propalujícím pohledem. Děsil mě. 

,,Ahoj."  Řekla jsem nejistě. Udělal pár kroků vpřed a zkoumavým pohledem si prohlédl mou tvář, poté se sklonil a stále zíral.  ,,Ptal se po tobě Michael."  Řekl tiše a chladně. ,,To proto, že mám u něho ještě nějaké věci, měla bych si pro ně dojet. A ukončit s ním pracovní poměr."  Opět jsem řekla nejistě, byl děsivý.  Usmál se. Pak se zvedl a odešel pryč. Pokývala jsem nad tím hlavou, choval se divně, hodně.

Šla jsem do naší ložnice, vytáhla velkou sportovní tašku, abych do ní mohla dát své věci v LA.  Zabalila jsem si pár věcí na nošení.  Musím si ještě zarezervovat letenku.

,,Ehm. " ozvalo se odkašlání za mnou, když jsem klepala do mobilu naše letiště.  ,,Copak?" Otočila jsem se s mírným úsměvem.  ,,Kam jako jdeš?" Nadzvedl obočí. ,,Do LA, když se po mě už ptal." Pokrčila jsem rameny. Jeho výraz ztvrdl, lícní kostě se zviditelnili, oči ztmavli.  Pěsti zaťal.

Šel blíž ke mně a já dál od něj, až jsem narazila do zdi. Přišel ke mně a hrubě mě drapl do náruče.  ,,Ty, Ty, nikam nepůjdeš!!"  Řekl tvrdě, rázně.  Bála jsem se ho. ,,Co se děje Jasone." Pofňukla jsem. Pevněji stiskl mé boky. ,,Znova o tebe nepřijdu lásko, Znova už ne!" Skoro až křikl: ,,Neboj, nepřijdeš Jasey." Pohladila jsem ho jednou rukou po tváři. Uvolnil svůj stisk a hruď se mu zvedala v nepravidelných intervalech. ,,Nikdo mě o tebe už nepřipraví, nikdy!" Křikl a odešel z pokoji, zamkl. Vážně mě tu zamkl?

Naběhla jsem na dveře a stlačovala zběsile kliku, křičela: ,,Jasone, pusť mě!"  Ječela jsem.

Běžela jsem k oknu, právě nastupoval do auta a odjížděl. To bylo v háji. Sklouzla jsem po zdi zpět na zem a začala zhluboka dýchat. Musela jsem se udržet v klidu.

****

Jason

Vešel jsem do své vily. Všude byla tma, tak jak to mám rád. Nalil jsem si whisky a posadil se ven na terasu. Vytáhl jsem cigarety a jednu si zapálil a u toho popíjel, když v tom mi došlo, že je Caitlin zamčená v ložnici, bude mít hlad, ale vydržela to celý den, vydrží to i pár minut.

Musel jsem si umýt nejprve krev, která mi zaschla na rukou.

Když jsem skončil vtrhl jsem do ložnice. Spala na křesle, nohy svěšené dolů a hlavu opřenou o její ruku. Byla tak nádherná, musíme se odsud odstěhovat a začít na novo i, když mě se má práce líbí, ale nesmíš riskovat, že by mi někdo toto krásné stvoření znovu ukradl. Vzal jsem Cait do náruče a položil na postel, přikryl jí a vtiskl letmý polibek.

,,Jasone?" Zašeptala. ,,Spinkej zlato." Pohladil jsem jí. ,,Tak pojď ke mně."  Usmál jsem se a vlezl si k ní. Přitulila se a natáhl se pro pusu, kterou jsem jí dal.  Poté si lehla a po chvilce zase tvrdě spala.

Ležela na mé nahé hrudi a já přemýšlel. Vypadnout odsud někam hodně daleko? Nebo Ne?

,,Budeme mít vlastní rodinu lásko, přesně takovou jakou jsme chtěli." Zasmál jsem se potichu. ,,Michael nám stát v cestě už rozhodně nebude." Mluvil jsem si sám pro sebe. ,,Hmm." Zamručela Cait, asi jsem byl moc hlasitý, nemohl jsem spát, byl jsem myšlenkami jinde, musel jsem někomu znovu něco vyvést a pak jsem si vzpomněl na tu couru dole ve sklepě.