Victoria & Dimitri

7

Jsem se k němu naklonila a dala mu pusu na líčko, byl překvapený ale na obličeji se mu usadil úsměv,,Jméno mi ještě pořád neřekneš??" usmála jsem se na něj,,Jmenuji se Victoria."

Cítila jsem kolem sebe jeho vůni, vzbudila jsem se s úsměvem na tváří. Vstala jsem z postele a podívala se na mobil bylo něco kolem jedné hodiny odpoledne, teprve teď jsem si všimla, že na krytu mám telefonní číslo. Došlo mi čí číslo to je, jeho.

Šla jsem do sprchy, ve které jsem strávila docela dlouhou chvíli. Provedla jsem svou ranní rutinu a oblékla se do černých tepláků a bílého trička. Sešla jsem dolů do kuchyně a udělala si ledovou kávu. Vzala jsem mobil, projížděla jsem sociální sítě a v tu chvíli mě napadlo, že když mám jeho číslo proč bych mu nenapsala.

,,Jsem těhotná.",,Za 1, kdo jsi? Za 2, co já s tím??" smála jsem se jak blázen,,Jsem ta, která s tebou strávila noc a čeká tvé dítě." byla jsem zvědavá co odpoví.,,Jsem neplodnej.",,Fakt??" tohle je totiž nečekala,,Ne, vím, že mi píšeš ty zlatíčko a chceš mě tímhle dostat ale smůla." jako bych slyšela jak se směje,,Když už víš kdo jsem, tak proč mě neoslovíš jménem??",,Protože zlatíčko, jménem ti řeknu až v té nejmíň očekávané situaci. Teď se ti zlatíčko velice omlouvám, tohle hašteření mě moc baví ale musím na trénink, doufám, že mi odpustíš." uchechtla jsem se a řekla,,Kretén."

Bylo něco kolem třetí hodiny odpoledne, když jsem slyšela mamku,,Tori!! Jsi doma??" vyběhla jsem ze svého pokoje dolů, kde jsem uviděla mamku i Lilly, mamku jsem objala a Lilly jsem začala drbat. Mamce jsem řekla všechno ohledně té sousedky, samozřejmě jsem vynechala Dimtriho, tohle vědět nemusela. Udělalo si mi blbě, tak jsem si šla radši lehnout, usnula jsem.

Vzbudila jsem se a všude kolem mě panovala tma, podívala jsem se na mobil, který ukazoval, že je něco málo po jedenácté. Bylo mi čím dál hůř, měla jsem obrovský tlak na hrudi, třepala jsem se a strašně se mi chtělo brečet. Mívám takové stavy, proto jsem se rozhodla jít na čistý vzduch, jen jsem na sebe hodila mikinu, vzala klíče a mobil a šla.

Procházela jsem se ani nevím kde, vůbec nevnímám směr, kterým právě teď jdu. Bylo mi lépe, tlak na hrudi pomaličku ustupoval, přestala jsem se třepat, ale pár slz, které jsem nechala stékat po mé tváři mně neminuli. Nevěnovala jsem pozornost autu, které za mnou zastavilo, ani když jsem slyšela bouchnutí dveří, prostě jsem šla dál. Najednou mě někdo chytil za ruku, škubnul se mnou a pak jsem ucítila něčí rty na svých, byly to jeho rty, poznala jsem to podle vůně, která mě téměř ihned obklopila.