Victoria & Dimitri

22

Láskyplně jsem ho políbila a řekla,,Miluju tě.". Už chtěl něco říct, ale stihla jsem mu zacpat pusu,,Jestli o tom se mnou hodláš diskutovat, tak ti zaručuju, že...." ani jsem to nestihla doříct, protože to byl tentokrát on co mi zacpal pusu a řekl,,Miluju tě."

Pátek byl tady a my seděli v autě a jeli na ten výlet.,,Doufám, že se ti tam bude líbit." prolomil ticho Dimitri.,,Dům na samotě u lesa. To mluví za vše." uchechtla jsem se.

,,Tvá máma je milá.",,To je.",,Víš rád bych poznal tvé bratry.... " po dlouhé odmlce dodal opatrně,,...i tvého otce.". Věnovala jsem mu pohled na "ala" to si snad spadnul z višně??!,,Víš, Dimitri... Nejdřív se musíš naučit, jak držet zbraň a až pak z ní střílet.",,Nemáš svého tátu ráda??",,Mám, ale je to složitý.",,Tak mi to vysvětli." povzdychla jsem si.,,Tak ve zkratce. Táta odešel když jsem byla malá. Potom se vrátil, pak odešel, vrátil a zase odešel, vrátil,  odešel a ještě se nevrátil.". Dimitri položil ruku na mé stehno, po kterém jemné přejížděl,,Promiň, asi ti to není příjemné." jen jsem zakroutila hlavou,,Zvykla jsem si.". Jeho pohled mi říkal, že pořád čeká,,Až se vrátí, tak tě s ním představím, dobře??" jen se usmál a přikývl.

Dojeli jsme na místo. Kolem se rozprostíraly stromy. Dům byl starý a zachovalý. Měl minulost a to se mi strašně líbí. Včetně toho byl taky strašně obří.

Vystoupili jsme s auta,,Líbí??" zeptal se Dimitri,,Strašně moc, je nádherný. Jak si k němu přišel??" podívala jsem se na něj jen se usmál a pokrčil rameny,,Hledal jsem něco, kde je klid. A tenhle dům ačkoliv je vážně nádherný byl levný, strašně levný na to za kolik by ho měli normálně prodat.",,Nepřijde ti to divný?? Co když se v tom domě něco stalo??  Co když tam straší??",,Nad tím jsem neuvažoval. Bojíš se snad??" utahoval si ze mě,,Ne." jen se zasmál když viděl můj trošky vyděšený ale více zvědavý výraz.,,Pojď." přešel ke mně a propletl si se mnou ruce.

Odemkl hlavní dveře a následně je otevřel. Už jsem chtěla přejít přes práh, ale vtom mě Dimitri zvedl a nosil mě jako princeznu. Začala jsem se smát. Přešel se mnou přes práh domu a pustil mě na zem.,,Nedělá se tohle až po svatbě??" zeptala jsem se ho pořád se smíchem. Jen pokrčil rameny,,Trénujeme... Co takhle si natrénovat svatební noc??" zeptal se svůdným tónem a vyzývavě na mě mrkl.

,,No tak, Dimitri... Chci si prohlédnout dům." zasmála jsem se nad tím, že po tom co jsme strávili v ložnici celé odpoledne, pořád neměl dost. Oblékla jsem si na sebe jen jeho triko, které mi bylo po kolena a šla ke dveřím od ložnice. Ještě než jsem vyšla jsem se na něj ohlédla,,Nejdeš se mnou??" jen unaveně lehl do postele,,Najdu si tě."

Dům byl nádherný z venku, ale zevnitř se to ani nedá popsat. V přízemí byla kuchyň, jídelna, obývací pokoj, herna. V první patře bylo sedm pokojů, obřích pokojů. V šesti pokojích bylo prázdno, nebylo nic zařízené. Sedmý pokoj je ten, ze kterého jsem vyšla. Dimitri ho měl zařízený jako ložnici.

Jsem ted ve druhém patře, ve kterém je jen střešní podkroví. Všude jsou samé krabice.

Jedna z nich je otevřená přejdou k ní. Hned na vrchu byla fotka nějaká fotka ženy s mužem, usmívali se. I z té fotky šlo pocítit tolik emocí. Jakoby šlo o jeden z jejich nejšťastnějších dnů.

Kolem mého pasu se obmotaly pevné ruce, patřící nikomu jinému než Dimitrimu. Objímal mě zezadu a položil si svou hlavu na mé rameno. Já stále držíc fotku, která ve mně dokázala vyvolat úsměv.

,,To jsou mý rodiče. Tady máma řekla tátovi, že je těhotná."